Náměstek generálního ředitele celníků Robert Šlachta (vlevo) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ministryně financí Schillerová oznámila, že operativní spolupráci Celní správy s armádou vyšetřuje GIBS. Podezření, že při této akci přikryté společným cvičením došlo k porušení zákona, sílí. Šlachtovi celníci armádu požádali o součinnost při sledování civilistů, k čemuž vojáci nemají oprávnění.
[ctete postid=“231325″ title=“Stát utahuje šrouby. Celníci budou moci kontrolovat EET jako skrytí agenti“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/01/Schillerová-sněmovna-daně-385×230.jpeg“ excerpt=“Ministryně financí Alena Schillerová prosazuje další posílení státní represe. “ permalink=“http://forum24.cz/stat-utahuje-srouby-celnici-budou-moci-kontrolovat-eet-jako-skryti-agenti/“]231325[/ctete]
Na počátku bylo zjištění serveru Ekonomický deník (12. 12. 2018), že Celní správa, podřízená ministerstvu financí, loni v červnu požádala armádu o součinnost 601. skupiny speciálních sil při sledování civilních osob v rámci odhalování trestné činnosti. Žádost podepsaná náměstkem ředitele Celní správy Robertem Šlachtou evidentně časově hořela, jelikož byla bleskově týž den schválena vedením ministerstva obrany a armády.
Tajná operace „Richard“
„Tímto vás per analogiam ustanovením paragrafu 7 trestního řádu žádám o součinnost při realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí dle ustanovení paragrafu 158d trestního řádu v trestní věci vedené shora pověřeným policejním orgánem pod číslem jednacím BN-8351120/TS-7/2017 – RICHARD. Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stojí doslova v žádosti Celní správy, odeslané Generálnímu štábu Armády ČR.
Aby tato tajná operace s krycím názvem „Richard“ nebudila pozornost, byla armádou okamžitě přikryta společným cvičením celníků a prostějovské elitní jednotky, zaměřené v první řadě na působení v zahraničních vojenských misích NATO.
Problém spočívá v tom, že podle trestního řádu mohou sledování civilistů provádět pouze policie nebo zpravodajské služby, nikoli vojáci. Jelikož existuje vážné podezření z porušení zákona, že se vojáci speciální jednotky účastnili ostré sledovací akce, zabývají se kauzou příslušné parlamentní výbory.
Žádost byla odeslána omylem
Na poslední jednání Výboru pro bezpečnost se dostavili ministryně financí Alena Schillerová a ředitel Celní správy Milan Poulíček, kteří postup svých podřízených nadále obhajují. K porušení zákona podle nich nedošlo, nicméně jejich vysvětlení nezní příliš přesvědčivě. Současně vyšly najevo indicie, které původní pochybnosti spíše potvrzují.
Ředitel Celní správy poslancům poprvé přiznal, že šlo o spolupráci celníků s armádou v živé trestní kauze. Jednalo se o operativní sledování nelegální výrobny cigaret, přičemž bylo zadrženo jedenáct osob, z nichž pět je stále ve vazbě. Organizovaná skupina je podle něj vyšetřována kvůli podezření, že způsobila škodu kolem dvaceti milionů korun.
Poulíček dále potvrdil, že celníci skutečně oslovili speciální armádní jednotku. Prý kvůli tomu, aby zjistila možnosti, jakým způsobem by celníci mohli sledovat podezřelé. První žádost celníků byla podle něj vystavena omylem. Armáda ji prý nepřijala.
Připustil, že kdyby sledování civilních osob prováděli vojáci, došlo by k porušení zákona. „Ve spise ale nejsou žádné informace získané armádou nebo její technikou,“ tvrdí.
Ostrá akce, nebo cvičení?
Takové vysvětlení ovšem vyvolává řadu otazníků. Ředitel Celní správy prozradil, že jeho podřízení v čele s náměstkem Šlachtou poslali žádost armádě o spolupráci při sledování omylem. Je něco takového vůbec možné? Co si myslet o profesionalitě Roberta Šlachty, který takto diletantsky chybuje? Na základě čeho tedy došlo k následné spolupráci s armádou?
Proč celníci žádali o údajné „rady“ při nasazení operativní techniky zrovna speciální vojenskou jednotku, když kromě stále sílícího podezření z porušení zákona existují právní posudky, podle kterých nemohou jen tak jednoduše oslovovat armádu?
Proč byla tato akce přikryta společným cvičením, jak bylo původně zdůvodňováno, když šlo ve skutečnosti o ostrou sledovací akci v živé trestní kauze, čemuž ostatně nasvědčovalo i promptní schválení této žádosti vedením ministerstva obrany a armádou?
Zatím navíc není jasné, zda o této podle všeho partyzánské aktivitě věděla dozorová státní zástupkyně a zda žádost celníků o spolupráci směřovanou armádě případně schválila.
Vyšetří něco GIBS?
Že nejde o triviální záležitost, o tom svědčí oznámení ministryně financí Aleny Schillerové, že se tajnou operací „Richard“ zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Ta má v kompetenci vyšetřovat trestnou činnost nejen policistů, ale i celníků.
[ctete postid=“233902″ title=“Ředitelka finanční správy Richterová v Janečkových stopách. Úředníci prý nemají odpovědnost“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/02/Richterová-1-385×230.jpg“ excerpt=“Zajišťovací příkazy byly v pořádku, úředníci odpovědní za nezákonné postupy trestáni “ permalink=“http://forum24.cz/reditelka-financni-spravy-richterova-v-janeckovych-stopach-urednici-pry-nemaji-odpovednost/“]233902[/ctete]
Tady ovšem zůstává důvod ke skepsi. Proč? Nový ředitel GIBS Radim Dragoun je řazen do okruhu premiéra Andreje Babiše, a to nejen proto, že jeho výběr posvětil. Dragoun je zadobře i s částí vyšetřovatelů bývalého ÚOOZ, stejně jako premiér Babiš. Některé z nich lanařil do svých služeb. Zatím se mu podařilo umístit na post své náměstkyně bývalou Šlachtovu spolupracovnici Janu Foglar Marušincovou. Půjdou proti sobě? Jen stěží.
Přesto je důležité se touto kauzou zabývat, protože Schillerová ani Poulíček pochybnosti o nezákonnosti společné akce zdaleka nerozptýlili.
Podezření ze zneužití armády
„Může jít nejen o porušení základních státoprávních principů, ale i potenciální zmaření vyšetřování neoprávněným získáním důkazů. Ba co víc, pokud byli vojáci pod záminkou „cvičení“ nasazeni pro účely sledování osob podle trestního řádu, bylo to protizákonné,“ říká k tomu předsedkyně Výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
„Z hlediska základních práv a svobod je použití těchto prostředků mimořádně invazivním zásahem. Podezření ze zneužití nejelitnější složky naší armády je v tomto případě až příliš silné,“ dodává.
U bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty by ovšem už jen vzhledem k tomu, jak v minulosti nakládal se svými kompetencemi, něco takového nemohlo překvapit.
