Nekonečný cyklus s názvem „Ani den bez urážky od prezidenta“ pokračuje dalším dílem. V rozhovoru pro Blesk se Miloš Zeman nechal slyšet u příležitosti senátních a komunálních voleb: „Panu Drahošovi mohu blahopřát už teď a jako bývalý prognostik mohou s předstihem blahopřát i dalším mým protikandidátům. Je to pro ně trošku cena útěchy. A i když nechci senátní křeslo podceňovat, nicméně když se podíváte na toto prezidentské křeslo je, přece jen poněkud masivnější.“

Copak křeslo v Lánech, ona byla masivní i Zemanova kampaň před druhým kolem prezidentské volby, ačkoliv Zeman tvrdil, že žádnou kampaň nepovede. Pak jsme byli zavaleni jeho billboardy po celé republice. Jen tak na okraj, už se ví, kdo to vlastně skutečně platil? Taky nejspíš masivně.

S tou cenou útěchy to kapku přehnal. Jakou cenu by si pak vysloužila „jeho“ Strana práv občanů – Zemanovci? Nezdá se, že by zrovna zazářili. V celé republice 38 mandátů. Do druhého kola senátních voleb nepostoupil ani jeden člověk.

Při odchodu z volební místnosti Zeman naznačil, že by měl Senát víc pracovat. Zřejmě ve stylu jeho oblíbence slušovického Čuby, kterého tam nebylo vůbec vidět, protože se fyzicky rok a půl nedostavoval. (V druhém kole ho při tehdejší volbě podpořil i Jiří Čunek proti sociální demokratce Aleně Gajdůškové.)

Jak se asi Zeman cítí, když si uvědomí, že jeho éra v politice končí? Jeho spojenci žádné úspěchy neslaví, slavný kanál se nestaví, návštěva v Bílém domě se neplánuje. Taky by tam asi nešlo televizím zakázat ho natáčet.

Ještě snad ta ruská dostavba Temelína kdyby se povedla. To by byla taková hezká cena útěchy.