Polovina Britů si myslí, že Churchill byl premiérem za první světové války

Britský generál Sir Nick Carter, šéf britské armády, ve své výroční přednášce na Royal United Services Institute v Londýně nepopisoval situaci světa zrovna v růžových barvách. A znalosti lidí jsou podle něj tak dost bídné.

Generál Carter tvrdí, že žijeme v konfrontačním světě, který připomíná svět před vypuknutím první světové války.
Říká, že nepřátelské státy, jako je Rusko a Čína a také Írán ohrožují naši bezpečnost, stabilitu a prosperitu. Je tu ale také nebezpečí ze strany teroristických skupin, jako je ISIS a „agresivní povaha populismu a nacionalismu“. Právě takové síly se snaží využít masové migrace, kterou mnozí považují za existenční hrozbu pro Evropu.

Generál pronesl svou řeč zrovna v týdnu, který je v Británii politicky dost výbušný, protože se mluví o pádu premiérky Theresy Mayové a brexit dovedl zemi do zmatku.

Kromě toho, co obecně víme, ale uvedl i některá dosti děsivá fakta. Poukázal na znepokojující nedostatek znalostí a zájmu veřejnosti o vývoj aktuálních geopolitických problémů.

„Lidé už opravdu nestudují historii,“ řekl a poukázal na nedávný průzkum na vzorku dvou tisíc lidí ohledně znalostí o první světové válce: „Padesát procent si myslelo, že v té době byl premiérem Winston Churchill a deset procent si myslelo, že to byla Margaret Thatcherová, dvacet procent si myslí, že jsme bojovali proti Francouzům; šest procent se domnívalo, že válku vyvolal atentát na prezidenta Kennedyho. A když byli dotázáni, co považují za nejkrvavější bitvu této války, šestnáct procent hlasovalo pro Pearl Harbor, osm procent pro Den nezávislosti, sedm procent pro bitvu u Hastingsu (ta se odehrála v roce 1066) a pět procent pro „Helm’s Deep“- ano, sto lidí ze dvou tisíc si myslí, že to byla bitva z trilogie Pán prstenů.“

Podle generála je potřeba zvýšit citlivost lidí k hrozbám, kterým čelíme. „Tento typ válčení je nový a využívá nové technologie. Už si navzájem tak do hloubky nerozumíme a osvědčené diplomatické nástroje a konvence, které byly rysem mezinárodních vztahů, třeba budování vzájemné důvěry, jednání o snižování počtu zbraní, veřejná kontrola a vzájemná inspekce vojenských aktivit, už nejsou to, co kdysi byly.“

Ať už to bylo kdysi jakékoli, dnes to rozhodně není úplně ono.

(Zdroj: independent.co.uk)