Téměř polovina ruských občanů schvaluje pakt Ribbentrop-Molotov, který byl uzavřen mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem a podepsán 23. srpna 1939. Zjistilo to ruské výzkumné centrum Levada Center.
Třinácti procent respondentů společnosti Levada uvedlo, že pakt „rozhodně schvaluje“, zatímco 32 procent ho „částečně schvaluje“.
Dalších 17 procent ho „rozhodně“ nebo „poněkud“ neschvaluje.
Dvě pětiny z 1600 dotazovaných lidí uvedly, že o smlouvě slyšeli a věřili, že taková smlouva skutečně existovala. Jedna třetina uvedla, že o ní nikdy neslyšeli, zatímco 17 procent tvrdilo, že je to „fake“.
Smlouva, pojmenovaná podle ministrů zahraničí obou zemí, vymezila sovětské a německé sféry vlivu ve východní Evropě.
K tomuto veřejnému paktu o neútočení byl připojen tajný protokol, který rozdělil celou východní Evropu na německé a sovětské sféry vlivu. Polsko na východ od linie tvořené řekami Narew, Vistula a San by spadalo pod sovětskou sféru vlivu. Protokol rovněž přidělil sovětskému vlivu Litvu, Lotyšsko, Estonsko a Finsko a řešil oddělení Besarábie od Rumunska. Zbylé záležitosti se dořešily dodatečným protokolem podepsaným 28. září 1939. Ve třetím tajném protokolu, podepsaném ještě 10. ledna 1941 Friedrichem Wernerem von Schulenbergem a Molotovem v Moskvě, se Německo vzdalo nároků na části Litvy výměnou za to, že SSSR vyplatí Německu částku, na níž se obě země dohodly.
Poté, co Německo napadlo Polsko od západu 1. září 1939, sovětští vojáci napadli Polsko z východu 17. září a po dvou dnech se setkali s Němci, kteří postupovali v blízkosti Brest-Litevska. Sověti k vojenskému vítězství Němcům blahopřáli.
Do roku 1989 Sovětský svaz existenci tajných protokolů popíral, protože ukazovaly, že pobalstké státy byly do SSSR začleněny nedobrovolně.
Prezident Vladimir Putin tento pakt v roce 2015 hájil, když řekl, že Moskva podepsala smlouvu poté, co západní státy zvrátily úsilí „vytvořit protifašistický blok v Evropě“. Ještě v roce 2009 ale, ještě jako předseda vlády, Putin pakt Molotov-Ribbentrop odsoudil a nazval ho „tajnou dohodou, která řeší vlastní problémy na náklady druhých“.
Středeční průzkum veřejného mínění zjistil, že podpora smlouvy vzrostla od roku 2015 o pět procent. Poslední průzkum se konal ve 48 regionech Ruska od 18. do 22. srpna 2017.
Čísla zřejmě ukazují, jak to vypadá v Rusku s povědomím o vlastních dějinách i jejich stinných stránkách, o kterých se v hodinách dějepisu v rámci výchovy k vlastenectví nejspíš moc nehovoří.