Na velkého hrdinu, který nikdy neuhnul a pro kterého byl boj za svobodu Čechoslováků víc než bezpečí vlastní rodiny, vzpomenou v Roudnici nad Labem. Generál Josef Mašín zde studoval na Královské české zemské střední škole hospodářské, kde byla před časem odhalena pamětní deska tomuto významnému bojovníkovi proti nacismu. V pátek 26. srpna odpoledne se pietní akt s odhalením další pamětní desky uskuteční na domě na Husově náměstí, kde Josef Mašín bydlel během svých studií v Roudnici.

Josef Mašín patřil v období první republiky k nejschopnějším a nejvěrnějším důstojníkům Československé armády. Už za 1. světové války získal bohaté zkušenosti. Coby legionář se účastnil mnoha bojů, ze kterých si odnesl zranění, ale i vyznamenání. Nebyl však aktivní pouze při bojových akcích. Při řadě nebezpečných misí se vydával do týlu nepřítele, aby nasbíral zpravodajské informace.

Svoji oddanost svobodě a demokracii potvrdil 14. března 1939, kdy se odmítl podrobit německé okupaci. V té době velel dělostřelcům, kteří sídlili v pražské Ruzyni. Byl rozhodnutý bránit Prahu před německou armádou. Poté, co odmítl uposlechnout rozkaz ke kapitulaci, neváhal při potyčce inzultovat nadřízeného. Přestože nakonec Mašín ustoupil, nechal z kasáren tajně vyvézt několik nákladních automobilů munice, která se dostala do rukou odbojářům. Brzy byl suspendován a přešel do ilegality.

Zpočátku se pouštěl sám do sabotážních akcí, v podzemním boji proti nacistům pak pokračoval v organizaci Obrana národa. Největší slávu a úspěchy však přinesla jeho spolupráce s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem. Trio přezdívané „tři králové“ pak kromě nejrůznějších sabotáží a provokací udržovalo spojení s exilovou vládou v Londýně a přinášelo informace od agenta A-54. Podle některých zdrojů byli tři králové díky svým kontaktům aktivní také v Berlíně, kde měli mít podíl na několika útocích na německé úřady.

Zlomový byl pro skupinu rok 1941. V květnu k jejich konspiračnímu bytu, odkud právě vysílali do Londýna, napochodovalo gestapo. Trojice urychleně zničila depeše, Mašín rozrazil dveře a proti přesile začal pálit. Zastřelil jednoho gestapáka a další zranil, palbou ho kryl také Václav Morávek. Přesile se však nedokázali ubránit. Morávek zvolil únik oknem, Mašín se pokusil utéci po schodišti, byl postřelen a při pádu ze schodiště si zlomil nohu. Skupina gestapáků se na něj vrhla, nedařilo se jim však odbojáři vytrhnout zbraň z ruky. To se jim povedlo, až když mu ruku prostřelili.

Mašín byl brutálně vyslýchán. Přesto nikdy nic neprozradil. Proslulý je jeden z výslechů, při němž složil k zemi gestapáka Soppu, vyhlášeného surovce a bijce. Při pobytu v nemocnici se marně pokoušel o útěk. O jeho vysvobození se rovněž vytrvale snažil jeho spolubojovník kapitán Václav Morávek. Po ročním mučení měl Mašín tělo poseté hnisavými ránami, přišel o vlasy. Ze šlachovitého tvrdého bojovníka se stala troska.

Mašína nezlomilo ani to, když mu gestapáci ukázali jeho zmučenou manželku a přítele Balabána. Po dvou neúspěšných pokusech o sebevraždu přišel květen 1942 a úspěšný atentát na Reinharda Heydricha. Gestapáci po Mašínovi chtěli, aby atentát odsoudil. Po ročním mučení jim odpověděl, že lituje jen toho, že Heydricha nemohl zabít osobně. Josefa Mašína popravili nacisté o tři dny později, 30. června 1942.

Manželka Josefa Mašína Zdena válku přežila. V době procesu s Miladou Horákovou sbírala podpisy za její omilostnění. Po útěku jejích synů z republiky byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena na 25 let vězení. Zemřela v roce 1956 v pracovním táboře, pohřbena byla v hromadném hrobě. Co nezvládli nacisté, dokonali komunisté.

Po Zdeně a Josefu Mašínovi zůstali tři děti. Nejmladší Zdena žije v Olomouci, v padesátých letech byla rovněž vězněna. Až do roku 1989 byla státní mocí perzekvována, možnosti emigrace však nikdy nevyužila. Třiaosmdesátiletá Zdena Mašínová by se 26. srpna měla také zúčastnit odhalení pamětní desky v Roudnici nad Labem.

Její dva bratři Ctirad a Josef Mašínovi jsou známi především svým legendárním útěkem na Západ, kdy se prostříleli přes hranice a několik dní se společně s Milanem Paumerem úspěšně ukrývali. Po svém útěku vstoupili k výsadkářům Armády USA, kde působili rovněž jako instruktoři. V pozdějších letech podnikali. Ctirad zemřel v roce 2011. Čtyřiaosmdesátiletý Josef Mašín žije v USA. Jejich odbojová činnost před útěkem do západního Berlína je často kritizována. Aby si opatřili peníze a zbraně, zabili dva komunistické policisty a pokladníka dohlížejícího na převoz peněz.

Krátce před popravou napsal Josef Mašín svým dětem poslední dopis. Nalezen byl po válce na motáku v jeho cele. Zde je jeho celé znění:

Drahé moje děti!

Posílám Vám poslední svůj pozdrav před svým odchodem na věčnost. Poslední má myšlenka platí jen Vám a to mne nejvíc tíží, neboť jste dosud ještě malé a potřebovaly byste mé největší péče. Bohužel Vás musím opustit. Dnes ještě nechápete vše, ale až budete starší, jistě mne pochopíte. Bojoval jsem za naši drahou vlast a národ proti odvěkým našim nepřátelům – Němcům, kteří naši vlast a národ chtěli porobit a zničit. Nechtěl jsem připustit, abyste jednou i Vy byly porobenými otroky, nýbrž abyste zůstaly svobodnými a volnými občany. Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou takto musíte postupovat. V tomto boji jsem podlehl. Věřím však pevně, že naše svatá věc zvítězí. Zůstanete zde nyní jen se svou mamičkou. Musíte ji poslouchat, abyste jí ulehčily její těžký úkol a starost o Vás. Ty, Radku, jsi nejstarší, vím, že jsi rozumný chlapec. Buď oporou a rádcem Pepovi a Nenušce. Ty musíš zastupovat mne. Spolehám se na Tebe! Ty, Pepíčku musíš pomáhat mamičce a Radkovi. Starejte se o Nenušku a nikdy ji neopusťte. Mějte se navzájem rádi a nikdy se neopouštějte, pomáhejte si vždy a ve všem s láskou a porozuměním. Učte se pilně, abyste byli vzdělanými a prospěšnými lidmi. Buďte vždy svědomití a čestní. A nyní Ty, moje drahá Nenušo, moje sladká holčičko. Buď šťastná a nezapomínej na svého tatíčka, který Tě měl tolik rád. Vím, že máš dobré srdéčko, že máš ráda svoji mamičku a bratříčky, že jim budeš dobrou ……… (nečitelné). Chlapci, mám ještě jedno přání. Jeden z Vás se ujme rodného statku. Ovšem, není to žádná podmínka. Nebudete-li mít chuti, nemusíte. Tím končím, moje nejdražší děti! Líbám Vás v duchu všechny, i s Vaší mamičkou. Buďte šťastni.

Váš milující otec. Vlasti zdar!

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Štěpán Malát
Štěpán Malát
Další články autora