Představte si někoho, kdo neumí psát na počítači, jak píše knihu. Inu, vyloučené to není. Takový indiánský náčelník přece také nemusí umět psát na počítači. Pravděpodobně tedy tu svou knihu napsal propiskou. Třeba.
Pak si představte člověka, který podle hodnověrných informací ze svého okolí i podle zřejmého stupně rozhledu nečetl za celý svůj život skoro žádnou knihu. A představte si, jak píše knihu. Po večerech propiskou.
Inu, přijde vám to sice absurdní, ale děje se to. Svým způsobem je to takový malý zázrak.
Jeden velký člověk, který neumí psát na počítači a který obvykle nečte knihy, říkejme mu třeba Andrej, se takhle jednou zasnil a řekl si: Co kdybych napsal knihu, o čem sním.
Zasnil se, a bylo to.
V tom snu totiž náhle přišel ještě jiný duchem velký člověk a napsal snícímu Andrejovi knihu O čem sním, když náhodou spím. Ten člověk, říkejme mu třeba Marek, se zasnil do Andrejových snů. Jejich sny se potkaly a sen se stal skutečností. Zatím tedy jen co se týče té knihy.
A vy teď máte Andrejovu knihu v ruce. Ještě voní. Jako chleba vytažený z pece. A ten, co se na ní podepsal, se pod ní nepodepsal.
Tato kniha hovoří o setkání dvou geniálních lidí, kteří oba mají své sny. Jeden sice neumí psát a moc nečte, zato umí sehnat peníze. A ten druhý zase umí za ty peníze psát. A umí dělat kampaň pro toho, kdo umí sehnat peníze.
Ten první člověk je geniální ve všech metodách, jak vytunelovat stát, a může si proto dovolit ty nejlepší spisovatele a šamany marketingu, kteří mu pomohou ovládnout stát. Když si takový gramotný šaman nepřipouští, co se v civilizaci smí a nesmí, a neřeší, co jeho náčelník činí v rozporu s pravidly civilizace, tak mu dokáže vyčarovat zázraky. Napíše mu krásnou knihu o velkých snech. A pomůže svému náčelníkovi ovládnout stát.
Ovládnutý stát je pak vrcholem náčelníkovy pozemské existence. Je to jeho nejkrásnější sen. Protože za ovládnutím světa šel by světa kraj.
Ten druhý člověk je geniální tím, že umí psát. A umí dělat kampaň. Dobře napsaná kniha je vrcholem jeho pozemské existence. Její vysoká kvalita ukazuje, že pocit z dobré knihy je nade všechny prachy. A není pro něj nad skvělou kampaň, která je hmatatelným důkazem jeho geniality.
Za svojí vlastní genialitou šel by světa kraj.
Máme špatné zprávy pro oba geniální lidi z tohoto příběhu. Jejich sny totiž nedávají až příliš mnoha lidem spát.
Sny o likvidaci zastupitelské demokracie už před nimi snilo mnoho různých politických snílků a konce jejich snů jsou popsané v mnoha knihách, které by si měl aspoň jeden z nich přečíst a tomu druhém z nich aspoň předčítat.
Žádný z těchto snílků neskončil dobře. Naději na delší klidnou vládu mají tito snílci možná někde v Asii. Ale ne ve střední Evropě. Tady je čeká jen nekonečná ostuda, ostuda hrozná jako zlý sen.
P. S. Vzkaz tomu, kdo napsal Andrejovi geniální knihu o jeho snech:
Marku, probuď se!