Je samozřejmě milé, že přebytek rozpočtu máme. Je dobře, že se máme dobře. To ale není důvod nesdělovat lidem pravdu, nebo aspoň ne celou pravdu o tom, jak se to s oním přebytkem a s finančními úspěchy vlády má doopravdy, a přihřívat si populistickou předvolební polívčičku. Přebytek mlžení, připisování neexistujících zásluh nebo zásluh někoho jiného a ohlupování voličů dobrý není.

Andrej Babiš se dojemnými řečmi snaží všechny přesvědčit, že strůjcem onoho úspěchu je on sám. To ale není pravda. Za přebytkem financí stojí předně růst ekonomiky, který je sice příjemný, ale vláda, natožpak pan ministr se o něj nijak nezasloužili a ani nemohli. Ten se nám – působením řady faktorů – prostě „přihodil“. Dále nám hraje do karet nízká nezaměstnanost a samozřejmě ohromná suma peněz, které přitekly z evropského rozpočtu.

Bývalý ministr financí a současný předseda TOP 09 Miroslav Kalousek k tomu dodává: „Bohužel se nejedná o trend a bohužel to není výsledek hospodaření vlády. Kdyby tomu tak bylo, tak bychom měli i na tento rok rozpočet buď vyrovnaný, nebo přebytkový. On je to ale bohužel jenom souhrn mimořádných vlivů. Jsou pozitivní, je to fajn, ale není to trend hospodaření vlády. Pojďme si říct hlavní vlivy. Největší vliv na příjmy mají peníze z Evropské unie, kterých bylo o 65 miliard víc, než vláda rozpočtovala. To je mimořádný vliv, který se vzhledem ke konci periody nebude nikdy opakovat. Ten nám gumuje celý přebytek. To je to hlavní.“

[ctete-foto]92420[/ctete-foto]

Od ministra financí Babiše také stále slyšíme, že konečně začal efektivně „vybírať“ daně. Na první pohled se zdá, jako by měl pravdu, protože celková vybraná částka je skutečně větší. Jenže jako téměř ve všem, co tvrdí, i tady pan ministr spoléhá na to, že druhý pohled tomu už nikdo nevěnuje a všichni prostě uvěří, aniž by ověřili. Vyšší výběr daní totiž ještě neznamená vyšší efektivitu. Neznamená, že se vybírá účinněji a lépe, ale pouze to, že se vybírá z větší „hromady“.

„Vyšší příjmy z daní nejsou dány efektivnějším výběrem. Jsou produktem vyššího hospodářského růstu – z vyšší základny se logicky více vybere. Kdyby ministerstvo financí opravdu vybíralo daně efektivně, jak neustále tolik zdůrazňuje, vybralo by na DPH o tolik víc, o kolik stoupla spotřeba. Jestliže ovšem spotřeba jde téměř k sedmi procentům, ale DPH se vybralo víc o pouhá čtyři procenta, tak se v žádném případě efektivněji nevybírá,“ objasňuje jednoduchá čísla Kalousek. Ta čísla, která ovšem od Andreje Babiše neuslyšíme.

Zkrátka: „Když se více nakupuje, tak se odvádí více DPH. Jestliže ale spotřeba stoupla rychleji, než stoupl výběr DPH, tak je jisté, že se o efektivní výběr nejedná.“

Sbirka

A jak je to s Babišovým tvrzením, že pozitivní vliv na výši vybrané částky mělo i kontrolní hlášení? „Ne, tento efekt neexistuje,“ je přesvědčen Miroslav Kalousek, „byť to bude ministerstvo financí samozřejmě tvrdit. Neexistuje korektní komparativní analýza, která by mohla doložit, že k efektivnějšímu výběru daní došlo zejména díky kontrolnímu hlášení. To si myslím, že nikdo nemůže stoprocentně tvrdit. To je propaganda. To nelze dokázat.

[ctete-foto]92431[/ctete-foto]

Nikdo nikdy nemůže dokázat, zda je to díky vzájemnému ručení, blacklistu nebo řadě jiných opatření, která byla zavedena již v roce 2012 a 2013, anebo díky kontrolnímu hlášení. To se prostě doložit nedá, přestože pan ministr bude samozřejmě propagandisticky tvrdit, že to je zásluhou jeho kontrolního hlášení.

Dalšími, bohužel opět jen domnělými zásluhami, o kterých Babiš tak často a rád hovoří, jsou investice. Je to s nimi ale opravdu tak slavné, jak se nás pořád snaží přesvědčit? „Když spočteme celek, tak v letošním roce vláda proinvestovala panem ministrem zmíněných 84 miliard. To je mnohem méně, než jsme investovali my v roce 2012, kdy to bylo někde kolem 112 miliard. Je to mnohem méně než v roce 2011. Vláda v roce růstu investovala mnohem méně, než jsme investovali my v době krize. Pro rok 2017 stále počítá s nižšími investicemi, než jsme my reálně investovali v době krize. To jsou veřejně dostupná čísla z otevřených zdrojů. Každý si je může ověřit. Vláda jak v letošním roce, tak v přípravě na rok příští bohužel prokázala naprostou neschopnost příslušné množství peněz proinvestovat.“

A právě z toho důvodu by se přebytek neměl použít na investice, nýbrž na absolutní snížení státního dluhu.

[ctete-foto]92411[/ctete-foto]

„Což znamená, že se sníží náklady na obsluhu státního dluhu. Pan ministr ovšem uvádí náklady na obsluhu státního dluhu jako svoji zásluhu. Jenže ve skutečnosti je to opět souhrn tří faktorů, z nichž ani jediný jeho zásluhou není. Je to kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky, je to kurzová intervence naší národní centrální banky a jsou to plody naší státní pokladny, která byla nastartována k 1. 1. 2013, když tam ještě nebyl. Já jsem rád, že se tímto mimořádným způsobem snižují náklady na obsluhu státního dluhu. Vydává-li to ale pan ministr za svoji zásluhu, je to poněkud úsměvné. To už je opravdu jenom propaganda.“

A protože nejlépe se vysvětluje na příkladech, přišel Michal Kučera, poslanec TOP 09 s „malou slovní úlohou pro neekonomy k diskusím o rozpočtu“.

„Doma si naplánuju, že příští rok pojedu na Bahamy a bude mě to pro rodinu stát 250 000 korun, které ovšem nemám. Rodinný rozpočet tak bude na příští rok minus 250 000 Kč. Nakonec se během roku rozhodnu, že na Bahamy nepoletím, ale místo toho pojedu s rodinou jen na Macháč za 20 000 Kč. Kolik jsem tím v rodinném rozpočtu ušetřil?“

A co z toho všeho plyne? Věřte víc číslům než hezkým slovům.