V době, kdy podle Andreje Babiše všichni tak strašně kradli, nedrželi své sliby a jediné, co je zajímalo, byl jejich vlastní prospěch, jedna věc skutečně fungovala. Politici nesli odpovědnost za své činy a pokud někdo pochybil, dokázal za to pykat. Dnes, v době Babišově, je však všechno jinak. Když může být premiér trestně stíhaný za podvod, můžou si dělat, co chtějí, i ostatní. Nebo si to někteří alespoň myslí.

Pirát těžil kryptoměny. Zní to jako věta z nějaké dobrodružné knihy, skutečnost je však daleko reálnější, než by se mohlo zprvu zdát. Poslanec v bytě, který má pronajatý proto, aby mohl pohodlně vykonávat svou funkci a sloužit svým voličům, pomocí počítače vydělával na kryptoměnách. Jen přitom spotřeboval dvanáctkrát víc elektřiny, než bývá zvykem, a tak se na něj přišlo.

Slušný politik by se omluvil, vyklidil svou poslaneckou kancelář a stydlivě se snažil schovat před veřejným životem. Této době už ovšem odzvonilo. Dnes už to není nehoráznost, ale frajeřina. No, Pirát, řekne si někdo. Bylo jasné, že budou revoltující a udělají rozruch, namítnou jiní. Vše by se ovšem mělo odehrávat v jistých mezích. Zákonných i slušného chování.

Minimálně do druhé kolonky se však jednání Tomáše Vymazala zcela jistě nevejde. Peníze za elektřinu sice poslanecké sněmovně zaplatil a vytěžených zhruba 1400 korun dá na charitu. Kdo ale řekne promiňte, už se to nestane, protože odcházím, jelikož jsem zjistil, že na poslancování ještě nemám?

Nikdo. Sebereflexe už se nenosí, dnes je vítězem ten, kdo udělá větší levárnu. Pokud může premiér v demisi za 50 milionů, proč by poslanec nemohl, když je to jen za 1200? Protože se to prostě nedělá, drazí voliči hnutí ANO a Pirátů.