11. září roku 2001 se Američané probouzeli do rutinního rána jako v kterýkoli jiný den. Spát však šli mimořádně traumatizovaní a s hrůzou v očích. Před šestnácti lety začala teroristická skupina al-Káida psát historii 21. století. Ovlivnila to, kým jsou nejen Američané, ale čím je celý svět dnes a čím bude pro příští generace.

Rána do duší všech šokovaných obyvatel západního světa nastala v 8.46 hodin místního času, kdy Boeing 767 narazil do severní věže Světového obchodního centra v New Yorku. Následovala i jižní věž a Pentagon, letadlo mířící zřejmě k washingtonskému Kapitolu se pasažérům podařilo odvrátit a ztroskotalo v Pensylvánii. Završila se jím série koordinovaných útoků na západní svět a započala tak válka proti terorismu, která trvá dodnes.

Každé století má několik svých magna actum, klíčových událostí, které změnily chod dějin. 18. století má Velkou francouzskou revoluci, 19. století revoluci průmyslovou, 20. století dvě světové války a rozvoj totalitních režimů. Současné století si svou stěžejní událost vybralo hned ve druhém roce. Události z 11. září, při nichž zemřely více než tři tisícovky lidí, se staly symbolickým počátkem nové éry, kterou prožíváme dnes. Prakticky chvíli poté, co Západ vyhrál válku s komunismem, přišel nový, ještě děsivější soupeř, který podtrhl rizika globalizace dosud nevídaným způsobem.

Útoky ale nezměnily jen západní polokouli. Staly se praktickým, ideologickým i symbolickým základem mnoha dalších, z al-Káidy vycházejících teroristických organizací a protizápadních proudů. Nevratně se zdeformovaly vztahy západních mocností s Blízkým východem a začal dodnes trvající vzájemný konflikt, který z velké části vyživuje i obávaný Islámský stát.

Administrativa tehdejšího amerického prezidenta George Bushe šla po teroristech tvrdě. Rozhodla se neodlišovat teroristické organizace a státy, které je ochraňují. Vpadla do blízkovýchodních zemí, především do Afghánistánu a Iráku, a vyhlásila jim válku, v níž jsou dodnes už stovky tisíc obětí. Afghánistán i Irák se staly jedním velkým bojištěm, kterým jsou v různé míře dodnes, třebaže se v průběhu let k původním příčinám přidaly i další.

11. září mělo také mnoho vedlejších důsledků, od radikálního zpřísnění kontrol nejen na letištích, přes zvýšení počtu dopravních nehod důsledkem toho, že lidé začali ve strachu z létání více používat automobily, až po extrémní zvýšení pravomocí tajných služeb. Útoky změnily ale také způsob našeho uvažování. Paranoia, strach i xenofobní nálady, které dnes zčásti vládnou západnímu světu, jsou mj. důsledkem právě těchto událostí, stejně jako těch dalších, které na 11. září přímo či nepřímo navázaly. Započala také horlivá diskuse o vztahu lidské svobody s národní bezpečností.

Okolo útoků na WTC se později vybudovala celá řada konspiračních teorií. Podle mnohých za útoky stála přímo Bushova administrativa; důvodem mělo být to, aby získala podporu pro zbrojení a invaze na Blízkém východě, čímž by se dostala ke kontrole nad tamními ropnými zdroji. Jiní konspirátoři jsou mírnější a myslí si, že CIA o útocích pouze věděla a záměrně jim nezabránila. Objevují se i skutečně bizarní konspirace, které hovoří o jistých numerologických a snad i astrologických vlivech, ty ale nelze brát příliš vážně.

Říká se, že každý člověk je schopen vybavit si, co dělal právě v době událostí 11. září. Není moc situací, u kterých bychom to i po tolika letech dokázali. To jasně poukazuje na velikost a význam těchto událostí a traumatický zážitek, který si z 11. září 2001 odnesli nejen Američané, ale prakticky všichni, koho tyto hrůzné agresivní útoky proti lidskosti více či méně zasáhly. Tento den ukázal, co je terorismus a jakou může mít sílu, a v podstatě definoval dnešní světovou bezpečnostní politiku. Zbavil západní svět veškerých iluzí o bezpečném a bezstarostném životě.

New York každoročně v den výročí uctívá památku obětí dvěma světelnými lasery, které svítí symbolicky až do nebe přímo z míst, kde „dvojčata“ od roku 1972 stála. I ona se tyčila téměř do nebes a tato světla dnes symbolizují pomyslný pozdrav „tam nahoru“, kterým si připomínáme události a oběti, na které nelze zapomenout. Mysleme dnes na ně a doufejme, že nic jako 11. září už nás nečeká.

Jaroslav Thraumb
Jaroslav Thraumb
Další články autora