Z levého křídla francouzských socialistů se najednou vynořil prezidentský kandidát – Benoit Hamon. Člověk, který je stoupencem ideje, že by všichni dospělí měli mít měsíční základní příjem a dalších moderně znějících idejí. Porazil v neděli v primárkách ex-premiéra Manuela Vallse a to s jasnou převahou.
Socialisté jsou rozděleni a posílají do boje člověka, který má malé vládní zkušenosti a navíc se jeho názory nemusejí líbit středovým voličům. Hamon, kterému je 49 let, byl krátce ministrem školství a bude na něm, aby sjednotil socialisty, které v očích veřejnosti poškodilo působení Hollanda ve funkci prezidenta. Po desetiletích je Holland první francouzský prezident, který se raději předem vzdal snahy být znova zvolen.
Hamon má výhodu, že není Hollandovým stínem tak zasažen jako Valls, protože se vzbouřil a opustil vládu v roce 2014. Valls ale setrval až do loňského prosince, kdy vyšlo najevo, že prezident druhé volební období jasně nezíská. Musel ale bránit vládní hospodářskou politiku a reformy, což mu na popularitě nepřidalo. Hamon média naopak zaujal svým návrhem na „univerzální příjem“, který by dostával každý dospělý a který by činil 750 eur (800 dolarů). Jedním z důvodů takového opatření je podle Hamona rozvoj technologií, robotizace a automatizace, která lidem vezme práci.
Aby bylo možno na tento projekt někde sehnat peníze, navrhuje zdanit roboty. Pokud by bylo nutno zaplatit 50 milionů lidí, bylo by třeba sehnat 300 miliard eur. Chce také legalizovat konopí a povolit lékařem asistovanou dobrovolnou eutanazii. Podporuje pětatřicetihodinový pracovní týden a méně, pokud se pracovník rozhodne výměnou za odškodnění od státu. Prosazuje velké investice do obnovitelných zdrojů energie, chce usilovat o rozvoj obnovitelných zdrojů, které by podle něj měly poskytnout Francii 50 procent energie a chránit „veřejné statky“ (vodu, ovzduší, biologickou rozmanitost) zakotvením v ústavě. Hamon kritizuje takzvaný neoliberální „mýtus nekonečného ekonomického růstu“, který podle něj ničí planetu.
Hamon bude čelit Marine LePenové, která si získává voliče svým zaměřením proti imigrantům a islámu. Nijak ji přitom nepoškozuje, že se pokoušela půjčit si peníze na kampaň od ruské banky výměnou za to, že nebude kritizovat ruskou anexi Krymu. Kandidát pravice Fillon je na tom ohledně vztahu s Kremlem také dobře. Navíc Fillon čelí skandálu. Ztratil preference, když se ukázalo, že jeho manželka dostávala nezvykle hodně peněz za práci jeho asistentky, kterou možná ve skutečnosti vůbec nedělala.
Fillonův vztah k Rusku také stojí za zmínku.
“Zdá se vám rozumné – s pomocí politiky sankcí, které nevedly k ničemu, jedině ke krachu našich farmářů, tlačit Rusko k diplomatickým chybám a zároveň (ho tlačit) k Asii?” řekl kdysi Fillon v televizi. “Přestaňme se schizofrenií. Je nereálné držet se evropských sankcí proti Moskvě, ukazovat prstem na nebezpečí ,populismu‘ ve Washingtonu a ve stejnou chvíli se na ně obracet pro pomoc v boji s islámským totalitarismem…” napsal také v Le Monde. “Opusťme logiku bloků a studené války.” píše Fillon, aniž zmíní, co bylo důvodem pro návrat této “logiky”.
Takže tu máme dva ruské koně a jednoho socialistického utopistu.
Francouzi se tedy mají na co těšit. Evropané pak ostatně zřejmě také.