Začínají prezidentské volby a ruská propaganda už zase jede naplno. Extremisté hnědého i rudého zabarvení, bojovníci proti islámu a nepřátelé západní demokracie, proruská pátá kolona a premiér Andrej Babiš se svou MF DNES mají svého jasného favorita: Je jím Miloš Zeman.

Tyto barbarské síly mají ohromnou výhodu a náskok v tom, jak se umějí bezvadně zorganizovat, jakou mají ohromnou mediální sílu, finanční prostředky a jak dokonale umějí pracovat s davem, neboli se specifickým typem unifikovaných a sovětizovaných lidí. Jedná se zhruba o polovinu voličsky aktivní části společnosti. Z těch 60 procent voličů, kteří chodí k volbám, se menší a jindy větší polovina staví proti liberální demokracii. Dlužno říci, že o tom často ani neví.

Sovětizovanou část české společnosti je poměrně těžké přehlasovat. Ale jde to.

Přímá volba prezidenta na rozdíl od poměrného a stranického systému parlamentních voleb ostře zvýrazňuje sociální defekty. Česká společnost je v důsledku kruté historie invalidní. Vzešla z tuhého komunismu a má za sebou padesátiletou historii likvidace velkých skupin obyvatelstva. Málo si uvědomujeme, že tělo naší společnosti je pořád poznamenáno drastickými amputacemi. Chybí tu sto tisíc Židů, kteří z větší části zmizeli v koncentračních táborech a přeživší vesměs odešli. Chybí tu 200 tisíc emigrantů, vynikajících lidí, které vyhnal komunistický režim. Neradi to slyšíme, ale česká společnost byla kompletní, když v ní žili i její Němci. Dnešní Sudety, rozvrácená krajina s obyvateli bez kořenů, jsou rájem extremistů, baštou komunistických voličů a nyní čerstvě hnutí ANO a SPD. To je voličský rezervoár Miloše Zemana.

Skandál kolem obhospodařování tisíců hektarů polí Andrejem Babišem bez právního nároku je symbolický pro stav naší země: Na polích, jejichž majitelé byli vyhnáni, okradeni a z části vyvražděni, hospodaří estébák a nomenklaturní komunista. A vesnické obyvatelstvo vyhnané ze svých hospod novými buzeracemi a zákazy sedí ve svých garážích, pije plechovkové pivo a volí Zemana.

Přímá volba prezidenta svou emocionální a také trochu nahodilou povahou zvýrazňuje invalidní charakter naší společnosti, které bylo padesát let pouštěno žilou a v níž zoufale chybějí svobodomyslní a talentovaní lidé. Nenávratně zmizeli. Našim krajům chybějí jejich dovednosti, jejich inteligence a jejich genofond. A nyní i jejich voličské chování. Obyvatelstvo českého a moravského venkova, tak tvrdě postiženého kolektivizací, je bez těchto rodin, které zmizely, nekompletní. Je to torzo kdysi zdravého organismu. A toto torzo se ve volbách chová podle své bolesti a svého zranění. Někdy působí jako po amputaci mozku.

K tomu přistupují aktuální silokřivky vlivu. Po diskreditaci normálních politických stran, odchodu západních vydavatelských domů a nástupu ruské propagandy je část české společnosti naprosto povolným materiálem pro nekonečnou temnou manipulaci. Strach z uprchlíků, které tu nemáme, je ukázkovým příkladem.

Liberální a prozápadní část společnosti, která žije již několik let v jakémsi obklíčení, má nárok se znovu prosadit. Bylo by to k dobru celé země. Nejde vůbec o početně slabou voličskou skupinu. Rovněž se jedná o zhruba polovinu. Někdy menší a jindy větší. Je to hodně na to, aby Česká republika nespadla bezhlavě do východní sféry.

Tato část společnosti nemá jednoho jasného favorita na funkci prezidenta, protože je mnohem normálnější neboli přirozeně pluralitní. Není tak jednoduše ovladatelná, a proto se ani neumí tak dobře zorganizovat. Měla by se ale o to snažit, protože je to racionální.

Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček a Mirek Topolánek (seřazeni podle abecedy) představují všichni naprosto dobrou alternativu k Miloši Zemanovi. U každého z nich převažují silné a dobré vlastnosti nad slabinami a ve srovnání s Milošem Zemanem představuje každý z nich návrat České republiky z pralesa do civilizace.

Každý z nich, třebaže různě lavírovali ohledně míry průšvihu, jaký představuje pro svobodnou společnost a demokracii Andrej Babiš, dává naději na ukončení mocenského paktu prezidenta s politickým hegemonem. Každý z nich by byl ve funkci prezidenta porážkou extremismu a buranokracie.

Rozum nám velí, abychom podpořili demokratického kandidáta, který dokáže porazit Miloše Zemana. V očekávaném druhém kole je třeba, aby se demokratická část společnosti dokázala spojit pro prosazení moderní a svobodné budoucnosti naší země a postupné uzdravení a zacelení ran naší národní pospolitosti, která nemohla svou krutou minulost prožít bez děsivých následků. Uzdravení české společnosti je proces na desetiletí a celé generace. Ale šanci s tím pohnout máme právě teď.

Pavel Šafr
Pavel Šafr
Šéfredaktor deníku FORUM 24
Další články autora