
Václav Klaus mladší FOTO: ČT
FOTO: ČT
Je dobré si připomínat, jakými názory se už proslavil Václav Klaus ml. Zvláště když někteří lidé dávají najevo, že by možná volili ODS, ale nemohou, dokud tam takoví lidé jsou. Jiní zase soudí, že Klaus junior je to pravé a autentické a jen díky němu by mělo smysl vzít zase ODS na milost. Tedy až odejde údajně nepříliš charismatický předseda Fiala.
Celkem průzračným bylo Klausovo vyjádření v červenci 2016 po vražedném útoku v Mnichově: „Nevidím jinou cestu, než vypadnout z Evropské unie a tvrdě kontrolovat vlastní hranice. I za cenu, že o třetinu zchudneme,“ napsal tehdy Klaus ml. na Facebooku.
Je to zcela v linii toho, jak se dnes vyjadřuje Klaus starší. A jde to už nadto, co by se dalo považovat za přijatelnou míru skepticismu. Pokud Klausové kritizují přebujelou byrokracii, přerozdělování, dotace a kvóty, dá se ještě vést debata na nějaké racionální rovině. Podobné agitační výkřiky jako ten o vypadnutí z Unie ale prozrazují, že už jde o ideologii a jak se to dotkne občanů, je úplně jedno. Právě to vyzařuje z těch slov „i za cenu, že o třetinu zchudneme“. Kdo by asi tak zchudl? Klaus mladší? Klaus starší? Sotva. Zchudli by ti ostatní. Jak vypadá opouštění Unie teď k útrpnosti „pozůstalých“ na kontinentu a nyní už zřejmě i většiny lidí v Británii vidíme po brexitu. Velká slova (a také velké lži) před referendem a velké rozpaky po něm.
Letos v září Klaus ml. psal na Novinkách.cz o tom, co je to konzervatismus: „Trvání na zkušenostech, které ověřily generace předků, a odmítnutí utopistických konstrukcí (nacismu, bolševismu, multikulturalismu…).“
Odmítání utopií je jistě na místě, jen je trochu záhadou, proč tam přidává strašidlo údajného multikulturalismu. Co je nacismus a bolševismus se dá celkem přesně určit, ale onen multikulturalismus je pojem tak vágní, že může ve snech strašit jen nějakého okamurovce (nebo klausovce). Nikde není žádná multikulturalistická politická strana, nikde neexistuje žádný totalitní multikulturalistický totalitní stát. Bolševici a nacisté popravovali, ale není známo, že by někoho popravil nějaký multikulturalista.
V husté atmosféře vyvolávání ducha všudypřítomných hrozeb si samozřejmě někdo může pomoci oslím můstkem, že multikulturalismus je v podstatě neomarxismus a neomarxismus je marxismus a ten je vlastně bolševismus, tak je to přece jasné. A že multikulturalismus je ideologie, kterou se řídí evropské země, které ohrožují vlastní občany na životě, když dopouštějí sebevražedné atentáty. Takové oslí můstky jsou ale opravdu dost oslí.
Skutečný konzervativec by měl oběma Klausům připomenout, že členy nějaké Evropské unie – ať už se jí říkalo jakkoli – jsme už asi tisíc let. Krom několika období, kdy jsme k ní nepatřili a zemi se skutečně moc nevedlo. Chtít patřit k Unii je dost konzervativní postoj. Hlásat národní státy (nejlépe etnicky čisté, jak to jen jde) a ostře střežit jejich hranice je záležitost dost pozdní doby. To, co hlásají Klausové, není ani konzervativní, ani vlastenecké, je to zapšklé národovectví.
Klaus ml. občas cituje Chestertona. Třeba by se mu líbilo i to podobenství o tom, jak lidé rozbili lampu a pak museli o světle debatovat potmě. Každé podobenství můžeme samozřejmě vyložit všelijak. Třeba že ti, co rozbili lampu, jsou neomarxisté a multikulturalisté, kteří rozvracejí odvěký řád. Nebo třeba taky jako příběh o lidech, co rozbíjejí Evropskou unii, aby ji pak potmě museli organizovat znova.
U Klause staršího je celkem zjevné, že jeho činnost plně odpovídá tomu, co se líbí v Kremlu. Proč to dělá, to musí vědět on sám. Proč to dělá Klaus mladší, nemáme tušení. Výsledek je ale tentýž.