Poslední květnový den začal platit protikuřácký zákon. S odstupem měsíce a půl se nenaplňují optimistické předpoklady jeho tvůrců, že přinese podnikatelům ve všech typech pohostinství jen minimální problémy. Naopak se naplňují obavy řady z nich a černé scénáře. Mnohé podniky zejí prázdnotou a jejich tržby klesly o desítky procent.

Ještě před spuštěním zákazu kouření si nechala Asociace malých a středních podniků zpracovat průzkum mezi hospodskými, z něhož vyplynulo, že polovina z nich začíná řešit existenční problémy. Souvisejí nejen s protikuřáckým zákonem, který je poslední kapkou, ale i se zavedením EET a další byrokracií zvyšující náklady a povinnosti hospodským. Řadu dalších povinností ostatně přináší i protikuřácký zákon, absolutní zákaz kouření je jen nejviditelnější špičkou ledovce. Dnes se výsledky průzkumu potvrzují.

Vášně přetrvávají

Zákon stále vyvolává vášně. Nevyšla předpověď vládních sociálních inženýrů, že se bude situace v sektoru stabilizovat zhruba do měsíce. Výpadek kuřáků měli nahradit nekuřáci, což se zatím zásadněji neprojevilo. Maminky s malými dětmi do bývalých zakouřených pivnic a barů kupodivu nechodí. A to ještě část hospodských dočasně zachraňují příznivé počasí a zahrádky.

Může být ještě hůř. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka je ještě brzo na to hodnotit, o kolik celkově klesly tržby. „Zákaz přišel zrovna do ročního období, kdy lidé tak jako tak sedí a kouří na zahrádce. Více nám napoví až podzim a zima. Hlavně vesnické pivnice ale hlásí pokles zákazníků už nyní.“

Přesto je měsíc a půl od zákazu kouření dostatečně dlouhá doba, aby se hospodští mohli podělit o zkušenosti s náběhem zákona. Nestěžují si sice všichni a pochopitelně majitelé už dříve nekuřáckých restaurací, kteří mají zavedenou klientelu. Naopak do vážných problémů se dostávají hlavně provozovatelé malých pivnic a barů bez zahrádek, kde se nevaří, kteří přišli o štamgasty.

Jednu z nejpřísnějších podob zákona v rámci Evropy kritizuje i část nekuřáků, kterým se nelíbí plošná regulace a zásahy státu do svobody podnikání. Stěžují si ale i lidé bydlící v okolí pohostinství a přímo nad nimi, a to nejen na hluk, ale i na kouř, který jim jde do otevřených oken z cigaret kuřáků, postávajících na chodnících.

Zkušenosti z fungování zákona publikované v médiích jsou si podobné jak vejce vejci ve všech regionech. Jak to vypadá se vzorkem dříve kuřáckých hospod například v Praze?

Likvidační zákon

Pro Restauraci na Tetíně je zákon likvidační: „Jsme o zhruba 70 procent dole. Někteří přestali chodit úplně. Jsem tady někdy od šesti odpoledne do dvanácti v noci sám, nepřijde ani člověk. Pro nás je to špatný, pomalu likvidační a nemáme tušení, co bude do budoucna,“ tvrdí její majitel.

Potíže zaznamenala i Hospoda Jamajka. Její výčepní Eva hlásí, že „mají prázdno“ a i pro ni je zákon likvidační. Tržby klesly o 40 procent a zákazníci, kteří sem chodili na netradiční pivo, jí odcházejí do nově zřizovaných klubů, kde se dá kouřit.

V Pivnici u Mejly se návštěvnost snížila o 50 procent a o její budoucnosti rozhodne zima. Podobně je na tom Hospoda pod Petřínem, které podle majitele Václava Pazourka klesly tržby za měsíc o 40 procent. Pokud se situace v nejbližších měsících nezlepší, tak plánuje zavření.

Nekuřáci, kde jste?

Podobnou černou můrou je protikuřácký zákon na Ústecku, kde hospodští po měsíci hlásí až poloviční úbytek návštěvníků. Na jedné z jablunkovských hospod visí nápis: „Nekuřáci, kde jste?“

Lepší to není ani ve středních Čechách. Zákaz kouření se citelně dotýká i berounské restaurace Český Dvůr, která se nachází přímo na náměstí. „Vytočil jsem dva i tři sudy denně,“ říká její majitel. „Teď vytočím v průměru jeden sud a to ještě máme výhodu v tom, že máme zahrádku, která nás drží nad vodou. Co ale bude v zimě, to nikdo neví. Obávám se, že to bude katastrofa. Už vidím, jak lidé chodí v minus deseti stupních kouřit ven před hospodu,“ dodává.

Zimy se obává i majitelka rodinného pivovaru Berounský medvěd, kterému nepomohla ani investice do kvalitního a výkonného odvětrávání. „Nikdy se nám nestalo, že by bylo uvnitř pivovaru nakouřeno. Ani lidé si na to nikdy nestěžovali. Sama nekouřím a snažím se být tolerantní a mít vybavení, které zamezí tomu, aby to nekuřáky obtěžovalo.“

Kritikou nešetří ani někteří provozovatelé nekuřáckých restaurací. To platí i o majiteli berounské restaurace Kozlovna Petrovi Zimovi, který s plošným zákazem kouření nesouhlasí. „Pro bary, pivnice a další místa, kde se nepodává jídlo, by neměl být zákaz nařízený. Zda kouřit, nebo nekouřit, by si měli svobodně rozhodnout sami hospodští.“

Tristní je situace i na Ostravsku. I tady podnikům bez zahrádek klesají tržby o desítky procent. Například v jedné z pivnic v Ostravě-Mariánských horách měli ještě více než před měsícem každý den plno. „Jsme hospoda, kde se nevaří, Chlapi, kteří sem přicházeli hrát kulečník nebo karty, většinou všichni odcházejí, protože se nesmí kouřit. Ten pokles u nás dělá 60 procent,“ tvrdí její majitelka Renata Cepková.

Kluby se drží

Zatímco tradičním pivnicím a barům klesají tržby, relativně prosperují desítky nově vznikajících tzv. kuřáckých klubů, jejichž členové mohou uvnitř kouřit, když zaplatí symbolický roční poplatek. Úřady a policie je zatím vesměs nijak nešikanovaly, přestože na ně v některých případech uvědomělí udavači poslali strážníky. Příkladem je pivnice U Košile v Klatovech, která se proměnila v Klub labužnických pohodářů.

Lidé ovšem nezůstávají sedět s rukama v klíně. Jiří Míka zorganizoval petici, která během pouhého měsíce nasbírala úctyhodných 20 tisíc podpisů. 12. července ji organizátoři předali sněmovnímu petičnímu výboru s cílem, aby majitelé hospůdek, barů, pivnic a heren v místnostech, kde se hosté nestravují, mohli podle vlastního rozhodnutí vyčlenit místo pro kuřáky. „Teď už nejde jen o cigaretu. Jde o právo volby dělat si, co chceme, ve svém majetku,“ uvedla k tomu majitelka dvou hospod Monika Hrubá.

Nový zákon, nové problémy

Nový zákon přinesl nové problémy. Například s hlučnými hosty, pokuřujícími před vstupy do hospod a rušícími nájemníky. I proto roste počet přestupků. Jen v Praze jich za první měsíc museli městští strážníci řešit 1243 a udělili více než dvě stě pokut.

Plošné regulace přitom podle dat ze zemí, které už kouření ve veřejném prostoru omezily v minulosti, spotřebu cigaret příliš nesníží. Před deseti lety začal platit podobný protikuřácký zákon ve Velké Británii. I když tu od té doby dramaticky klesl počet úmrtí na srdeční choroby, počet kuřáků za stejnou dobu klesl o pouhých 1,4 procenta. Vliv totálního zákazu kouření v hospodách a barech na zdraví populace je tak diskutabilní.

Zcela průkazné jsou naopak ztráty na tržbách podnikatelů v pohostinství, které jdou za měsíc až do desetitisíců korun. Vláda je pochopitelně nikomu nenahradí, stejně jako často ještě vyšší náklady vložené do oddělení kuřáckých a nekuřáckých prostorů a výkonné klimatizace. Sobotku, Babiše a Bělobrádka jejich osud vůbec netrápí.

Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora