Prezident USA v euforii poté, co bylo dohodnuto, že se jeho summit s Kim Čong-unem uskuteční v Hanoji, nešetřil na Kima chválou: „Někoho může překvapit, ale mne nepřekvapí, protože ho znám a vím, jak je schopný … Severní Korea se stane jinou raketou – ekonomickou!“

Bylo by snadné zlehčovat jeho slova. Trump je v první řadě obchodník a jako obchodník se chová. Problém je, že jeho partner není obchodník, ale diktátor, opírající se o armádu a tajnou policii. 

Nejvyšší vůdce jedná v souladu s představami armádního velení a Strany práce. Profízlovaná společnost je držena v nejistotě a strachu partajními a policejními kádry, jejichž loajalita je zajištěna hrůzou z vyhnanství, lágrů a popravišť. Všichni se bojí všech. Je to stalinský model, uplatňovaný i v Číně.

Život v KLDR je nekonečně skromnější, než byl u nás v době tzv. Husákova blahobytu. Ekonomická situace KLDR je velice křehká, a i když se nedaří uplatňovat sankce se stoprocentní účinností, stačí nepřízeň počasí a země se ocitne na kolenou. Už se to stalo. Potravinová pomoc OSN tehdy stála a padala s dodávkami amerického obilí a rýže. 

Nevěřím, že si prezident USA dělá iluze o zemi, která se do zahraničí chlubí jako kdysi naši komunisté: „Farmy, chovající bource morušového … splnily plán produkce organických hnojiv za leden na 130 % …“ Hurá! Občas se objeví i něco podstatného. Třeba když vrchní velitel mluví k vojákům. Kromě role v ekonomice od armády vyžaduje, aby byla „ideologicky čistou entitou“, schopnou „nemilosrdně zlikvidovat všechny pokusy nepřátelských sil o podminování naší ideologie a systému“. Armáda projde „modernizací zbraní a zařízení“. „Pevné je odhodlání a vůle Strany vytýčit novou cestu k vybudování mocné socialistické země a k uskutečnění myšlenek velkých vůdců.“ 

V Pchjongjangu žijí na jiné planetě a zřejmě nejsou schopni správně vyhodnotit, jak daleko od ostatního světa se nacházejí. Jestli se má KLDR stát „ekonomickou raketou“, musí projít dramatickou „perestrojkou“ v ekonomice i v politice. Současné opatrné kroky k ní mají hodně daleko. 

Bude také potřebovat gigantickou pomoc ze zahraničí. Jižní Korea, v podstatě rukojmí KLDR, se může slitovat nad „severním sousedem“. Čína může, v obavě z uprchlické tsunami, také přispět. Hlavní tíži by ovšem nesly USA. 

Přítomnost cizího zboží a osob v KLDR by znamenala smrtelnou hrozbu režimu a riziko rozvratu společnosti. Armáda a další silové složky, na nichž stojí režim a blahobyt mocných, by to asi sotva připustily. Občanská válka? To těžko, spíš bych čekal masakr nespokojenců a návrat země do hluboké izolace.

Dokud bude Kimův režim podporovat Čína a Rusko, dokud bude mít Nejvyšší vůdce pocit, že od USA může něco získat, potud bude vyjednávat. Možná dojde i na ekonomickou reformu „v mezích zákona“. Na denuklearizaci a sjednocení určitě ne. Pro Kima je cílem sám proces vyjednávání, licitace a občas nějaká „charm offensive“. Ekonomická raketa nevzlétne. Ještě dlouho potom, co bude D. Trump na penzi, bude v KLDR vládnout nějaký Kim z dynastie Vůdců.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Václav Hubinger
Václav Hubinger
Další články autora