Nové průzkumy ukazují, že vláda Bohuslava Sobotky zničila významnou část prodejen na venkově, jak však někteří ekonomové předvídali. Mnohé z nyní ztrátových prodejen se pochopitelně drží jen díky dotacím.

Jak informovala ČTK, Svaz českých a moravských spotřebních družstev (Skupina COOP) má nyní asi tisíc ztrátových prodejen, což představuje zhruba třetinu z celkového počtu. Prodejny jiných vlastníků (často živnostníků) jsou na tom na venkově podobně.

Tato situace tlačí na obecní zastupitelstva, aby obchůdky dotovala. Mnohá jsou k tomu skutečně ochotná, a tak počet dotovaných venkovských prodejen v poslední době rovněž roste. Pro ČTK tento vývoj potvrdil předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka.

Ale jaký je důvod takového náhlého kritického stavu? Často zmiňovanými klíčovými komplikacemi jsou povinná minimální mzda a „on-line pokladny“ (EET). Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) se nedávno nechal slyšet, že živnostníci, kteří nejsou schopni zaplatit všechny daně a zároveň sociální pojištění, nejsou pro společnost efektivní. Obdobně tedy platí, že nejsou-li schopni zaplatit všechny státem nařízené výdaje, dejme tomu za svého jediného zaměstnance, je podle Štěcha takový zaměstnanec společensky neefektivní.

Problém je, že právě takové je zjevně myšlení celé vlády (ČSSD, ANO i lidovců). Ačkoli výsledky aktuální rozsáhlé ekonomické studie i studií starších ukazují, že zvyšování povinné minimální mzdy vede vždy nutně k propouštění a k propadu rizikových skupin (mladí, staří, lidé bez kvalifikace atd.) do ještě větší chudoby, jak lze ostatně z logiky věci očekávat, zvyšovala naše vláda minimální mzdu nebývalým tempem. Podílely se na tom všechny tři koaliční strany. Takže se minimální mzda zvýšila z 8500 korun, což byla výše stanovená od srpna 2013, až na 11 tisíc korun od ledna 2017. Kromě toho se obdobně zvýšily i jakési minimální mzdové tabulky pro jednotlivé třídy zaměstnanců. To samozřejmě automaticky vedlo k růstu i dalších výdajů za zaměstnance.

Jak pro ČTK uvedl mluvčí COOP Lukáš Němčík, „s každým zvýšením minimální mzdy do ztráty spadnou další a další prodejny. Koupěschopnost v malých obcích se nezvyšuje tak rychle, jako se zvyšují mzdové nároky“.

Tím však problémy venkovských prodejen nekončí. Obchodní ředitel společnosti Bizerba, která se zabývá mimo jiné technologií vážení a „on-line pokladnami“, Martin Dvořák pro ČTK uvedl, nebo spíše varoval, že pro některé majitele obchodů, zejména v menších městech, je téměř nevyhnutelné zdražení kvůli EET. „Někteří z nich už k němu přistoupili, jiní zatím drží ceny na stejné úrovni. Bohužel je ale jen otázkou času, kdy si spočítají, že se navýšení cen nevyhnou,“ doplnil Dvořák.

Jenže vysoké náklady nejsou jediným problémem, který přinesl projekt propojení pokladen s „Babišovou“ centrálou. Prodejce od další aktivity odrazují rovněž likvidační pokuty. Za jediné neodeslání údajů o nákupu, obědě či přespání zákazníka (klienta) může obchodník či majitel hospody nebo autokempu dostat pokutu až milion korun. Opomenutí se přitom klidně může dopustit jeho zaměstnanec.

Pokut je ve vztahu k EET stanoveno více. Navíc musíte v případě výpadku spojení s „Babišovou“ centrálou odeslat všechny údaje okamžitě po opětovném zahájení spojení, ať byl důvod výpadku jakýkoli. I kdyby však spojení nefungovalo ani nadále, musíte údaje odeslat do 48 hodin. Pokud není vina na straně prodavače, jistě má obchůdek velkou šanci vyhrát případný soudní spor. Ale už jen samotné riziko, že živnostník bude muset chodit v pracovní době po soudech, mnoho lidí pochopitelně od dalšího podnikání odrazuje. Kdo ví, třeba to byl něčí záměr.

Jakub Černý
Jakub Černý
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora