V Česku se ve čtvrtek začne natáčet nový film o Janu Palachovi. Snímek se soustředí hlavně na vnitřní proměnu studenta, který se v lednu 1969 na protest proti letargii společnosti po srpnové okupaci Československa rozhodl se upálit. Scénář napsala prozaička a někdejší mluvčí Charty 77 Eva Kantůrková. Režisérem je Robert Sedláček. V hlavní roli se představí Viktor Zavadil. Premiéru v kinech by celovečerní film měl mít 21. srpna příštího roku, kdy od vpádu vojsk Varšavské smlouvy uplyne půl století. ČTK to řekla mluvčí filmového štábu Helena Hejčová.

Palach se narodil v roce 1948. Pocházel ze Všetat. Vystudoval mělnické gymnázium. Na filozofickou fakultu se dostal až napodruhé v roce 1968. Po okupaci se zapojil do protestních akcí i studentské stávky. Ve čtvrtek 16. ledna se pak na Václavském náměstí zapálil, o tři dny později zemřel.

Film sleduje poslední měsíce Palachova života. Zachycuje jeho studium, kolejní život, vztah s přítelkyní, soužití s matkou ve Všetatech či brigády ve Francii a Kazachstánu. Jak se po srpnu 1968 mění společnost a upadá do deprese, mění se i Jan.

„Kamera po celý film sleduje tvář Jana a snaží se zachytit okamžiky rozhodnutí, kterých si ti, mezi nimiž Honza v roce 1968 žil, nevšimli, nebo všimli, ale nikdy by je nenapadlo, co to pro něj znamená a v jaký čin to přejde,“ uvedla Hejčová. Snímek končí pohledem na běžící postavu v plamenech.

Ve čtvrtek začnou desetidenní „předtáčky“. Hlavní natáčení se odehraje v listopadu a prosinci a potrvá 25 dní. Točit se bude v Praze i na jiných místech. Ve všetatské nádraží se promění nádraží v Lužné u Rakovníka, stanový tábor na brigádě v Kazachstánu vyroste u Milovic. Svou francouzskou vinici našli filmaři v Rakousku u Dunaje a motivy z Václavského náměstí zachytí v Pardubicích.

V roli Palachovy matky diváci uvidí Zuzanu Bydžovskou. První lásku Helenku bude hrát Denisa Barešová. Ve snímku se objeví Jan Vondráček, Michal Balcar či Karel Jirák. Za kameru se postaví Jan Šuster.

Režisér Sedláček točil na začátku kariéry hlavně dokumenty. Jeho hraným debutem jsou Pravidla lži z roku 2006 o terapeutické komunitě závislých. Za scénář získal Českého lva. Cenu kritiků si později vysloužil například za snímek Rodina je základ státu. Je podepsaný i pod televizními seriály Bohéma, Život a doba soudce A.K. či České století. V říjnu 2014 mu prezident Miloš Zeman udělil medaili za zásluhy, Sedláček si pro ni na ceremoniál do Vladislavského sálu Pražského hradu přišel v mikině.

Prozaička Eva Kantůrková se v době normalizace dostala na seznam zakázaných autorů a její práce si bylo možné přečíst jen v samizdatu. Za „podvracení republiky“ strávila počátkem osmdesátých let téměř rok ve vězení. Podepsala Chartu 77 a v polovině osmdesátých let byla její mluvčí. Po sametové revoluci se podílela na vzniku Občanského fóra, od roku 1990 do roku 1992 byla pak poslankyní České národní rady. V minulosti byla předsedkyní Obce spisovatelů.

Z pera prozaičky pochází scénář k seriálu Přítelkyně z domu smutku, který vychází z její knihy se zážitky z vězení. Podle své další knihy napsala scénář k filmu Smuteční slavnost režiséra Zdenka Sirového. Snímek z roku 1969 skončil v trezoru a mohl se promítat až po listopadu 1989. Zatím posledním zfilmovaným scénářem Evy Kantůrkové byl Jan Hus, kterého natočil Jiří Svoboda v hlavní roli s Matějem Hádkem.

Palacha zachytil před čtyřmi lety seriál Hořící keř světoznámé polské režisérky Agnieszky Hollandové. Třídílná série, kterou chválila kritika i diváci, začíná Palachovým sebeupálením.