V ústraní mediálního zájmu probíhají změny v Českém rozhlasu, znamenající posilování pozic Andreje Babiše. Nastupují do něj lidé spojení s mediální divizí Agrofertu. Děje se tak nedlouho poté, co byl shodou podivných okolností zvolen nový generální ředitel, a kdy byla změna mocenských poměrů dokonána výměnou vedení Rady Českého rozhlasu.
[ctete]44162[/ctete]
„Demokratický centralismus“ v rukou Agrofertu
Ministr financí si koupil vlivná celostátní média proto, aby o něm psala „pravdu“. Nestrpí oponenturu a „lži“, které o něm šíří jeho „nepřátelé“. Ti nechápou budovatelské úsilí hnutí ANO a házejí jen tomuto „pozitivnímu“ procesu klacky pod nohy. A stále nechtějí přijít na chuť specifické odnoži „demokratického centralismu“, kdy se veškerá moc centralizuje v rukou Agrofertu.
Veřejnoprávní média dosud byla sférou zájmu, kam chapadla Agrofertu příliš nedosáhla. I když to z jejich (proti nedávné minulosti) velmi krotkého zpravodajství nevypadá, přesto hnutí ANO projevovalo s jeho úrovní zejména v České televizi, ale i v Českém rozhlasu, nespokojenost.
Majitel firmy si představuje, že pokud něco platí, i když v tomto případě jen zprostředkovaně přes koncesionářské poplatky, musí to šlapat podle jeho not. Žádné výkyvy od požadované oficiální linie nejsou žádoucí. V podobném přístupu si Babiš notuje s prezidentem Milošem Zemanem, který by nejraději veřejnoprávní média zestátnil, aby je mohl spoluřídit přímo.
Toto sice Babiš zatím nahlas neříká, ale s rukama v klíně rozhodně nesedí. V normalizaci „nových poměrů“ je nutné pokračovat, což umožňuje i neschopnost a nemohoucnost koaličních partnerů čelit expanzi Agrofertu ve všech sférách. Na řadu tak přišel Český rozhlas.
Podivné okolnosti volby ředitele rozhlasu
Vývoj kolem dosazení nového generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala je velmi nestandardní. Nejdříve stručně zrekapitulujme.
Loni v říjnu rezignoval Zavoralův předchůdce Peter Duhan, aby předešel svému odvolání Radou Českého rozhlasu. Hlavním důvodem mělo být porušení zákona, který zakazuje, aby v rádiu pracovali příbuzní generálního ředitele. V rozhlase měl přitom externí smlouvu jeho syn Andrej. Výhrad však bylo víc, a mimo jiné se týkaly hospodaření této veřejnoprávní instituce, či podezření z machinací s odměnami pro některé její vedoucí pracovníky.
Výběr nového generálního ředitele byl naplánován na 20. leden letošního roku. Mezitím však došlo k neočekávané zápletce, nesoucí stopy pečlivě připravené politické hry. Začátkem ledna zveřejnil „neonacistický“ web desítky ukradených e-mailů ze soukromé adresy premiéra Bohuslava Sobotky.
Autorem této akce je vysoce pravděpodobně najatá bezpečnostní složka či agentura, která mimo jiné odhalila korespondenci mezi premiérem a tehdejším předsedou Rady Českého rozhlasu Petrem Šafaříkem, týkající se výběru nového ředitele.
Přestože se nejednalo o nijak citlivé informace, rozpoutal kolem této žinantní situace Babišův tisk mediální kampaň, zpochybňující výběrové řízení. Ostatně byl to web Lidovky.cz, který aktivitu údajných „neonacistů“ zcela „náhodou“ objevil a zveřejnil jako první.
Zpochybnění volby nového ředitele
Šafařík se dostal pod tlak a následně oznámil rezignaci. V téže době už hnutí ANO vědělo, že mezi pěti kandidáty na ředitele, kteří postoupili do užšího kola, nemá svého „koně“. Jak později vyšlo najevo, za favorita byl označován manažer Tomáš Skřivánek spojený s vydavatelstvím, které Babiš kvůli sporům s jeho majitelem Savovem dlouhodobě kritizuje. Proto byl v jím vlastněných médiích masivně dehonestován.
Vzápětí došlo k překotnému vývoji. Podle hodnověrných kuloárových zpráv minimálně čtyři radní takřka přes noc „zázračně“ změnili názor a ve volbě generálního ředitele podpořili dosavadního Duhanova programového náměstka Reného Zavorala. Není žádným tajemstvím, že za Zavorala, který získal sedm hlasů z devíti, před volbou důrazně lobboval poslanec Martin Kolovratník (ANO), jelikož se babišovcům jevil ze zbývající nabídky jako nejvhodnější kandidát.
O tom, že se průnik do veřejnoprávního média podařil, svědčí i okamžité ukončení kampaně v denících Agrofertu. Zcela zapadly pochybnosti, proč byla nakonec zvolena pravá ruka předchozího ředitele Duhana, jehož vedení čelilo tak zásadní kritice, že byl nucen rezignovat.
Zavoralovo vedení rady Českého rozhlasu
Neméně závažný je následující vývoj. Koncem března byl téměř jednomyslně zvolen úřadujícím předsedou Rady Českého rozhlasu její dosavadní místopředseda Ivan Tesař. Do doby, než proběhne řádná volba předsedy, která se uskutečnila 27. dubna.
Při této volbě došlo k neočekávanému vývoji. Padl návrh na odvolání obou místopředsedů rady, Ivana Tesaře a Milana Badala, který podpořilo zbývajících sedm radních. Jak bylo veřejně deklarováno, údajně pro ztrátu důvěry. „Shodou okolností“ to byli jediní dva, kteří nehlasovali pro Zavorala.
Novou předsedkyní rady se stala Hana Dohnálková, která patřila mezi ty radní, kteří v zákulisí původně deklarovali jinou volbu ředitele, a náhle změnili názor. Mezi novými místopředsedy rady se objevil i Zavoralův bývalý kolega z rozhlasu Jiří Vejvoda, nominovaný hnutím ANO. Vedení rady je tak plně loajální novému řediteli, který se jistě bude revanšovat.
Jako za komunistů
Ještě pár dnů předtím přitom Vejvoda uvedl pro Ekonomický deník, že nemá pocit, že by členové, kteří Zavorala nevolili, byli v nějaké nemilosti kolegů, či generálního ředitele. „Vždyť jsme pana Tesaře zvolili zastupujícím předsedou rady do řádné volby nového předsedy po panu Šafaříkovi. Takže si myslím, že kdyby proti němu byla nějaká nevole, tak bychom jej nezvolili,“ uvedl a doplnil „Připadlo by mi to jako za komunistů a podivoval bych se nad tím. Takže takhle je to OK a není důvod ostrakizovat někoho, kdo má jiný názor.“
O týden později bývalí místopředsedové „ztratili důvěru“, aniž byl pro tuto změnu názoru předložen jediný věcný argument.
To však nejsou jediné změny, které v Českém rozhlasu probíhají. Nový ředitel provádí rozsáhlou reorganizaci, která se týká i některých pořadů. První vlaštovkou bylo stažení Lucie Vopálenské z moderování pořadu „Pro a proti“ na stanici Český rozhlas Plus.
Podle nového šéfredaktora této stanice Ondřeje Nováčka šlo o dlouho připravovanou změnu. Nicméně je krajně podivné, že se tak stalo krátce poté, co si na výkon Vopálenské oficiálně stěžoval bývalý místopředseda Zemanovy vlády a ministr zahraničí Jan Kavan. Údajně pro to, že byl v rozhovoru často přerušován.
Nástup lidí z Mafry
Za pozornost stojí i personální změny. Do vlivné pozice šéfredaktora zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu nastoupil Martin Ondráček, který do té doby rok působil v Babišově vydavatelství Mafra jako ředitel digitálního obsahu. V rádiu předtím působil i za Duhana. A od 1. června nastoupí do funkce šéfredaktora zpravodajského webu Českého rozhlasu Radek Kedroň, dosavadní šéfredaktor portálu Lidovky.cz.
Změny ve veřejnoprávním rozhlasu probíhají nenápadně a zcela bez zájmu kolegů z branže, přestože jsou dalším lakmusovým papírkem překreslování mediální mapy, kterého jsme v posledních letech svědky. Personální změny, které ve veřejnoprávním médiu probíhají, se už nyní promítají do jeho obsahu, jak ukazuje Kavanův případ. Jedno je už dnes jisté. Rozpínavost Babišistánu, účelově se propojujícího s Hradem, nezná hranic.
[ctete]55874[/ctete]