„Odsouzení byli přivezeni autem do lesa. Tam byly vykopány hluboké jámy a vězňům bylo řečeno, aby si lehli tváří k zemi. Poté byli zastřeleni.“
To jsou poznámky popravčího NKVD Michaila Matvejeva, který osobně popravil 1111 vězňů z tábora Solovki v ruské Karelii. Trvalo mu čtyři dny, než úkol splnil. Píše o tom server Moscow Times.
Bylo to v listopadu roku 1937, kdy v SSSR probíhala velká stalinská čistka. Přibližně 750 000 sovětských občanů bylo zabito během 15 měsíců.
Aby Matvejev všechno utajil, vyvinul svůj vlastní systém pro masové vraždy. Vězni byli nejprve v jedné místnosti svléknuti, pak v další spoutáni a po 40 či 50 odvezeni v nákladním automobilu a poté popraveni. Oběťmi byli Ukrajinci, Poláci, Židé, Finové a lidé dalších národností.
Hromadné hroby byly objeveny až v roce 1997. A o dvacet let později tento strašný příběh ze vzdálené minulosti vyvolává nové represe.
Jednašedesátiletý Jurij Dmitrijev, který se podílel na odhalení těchto zločinů jako historik a aktivista, je vedoucím pobočky společnosti Memorial a byl v prosinci zatčen. Nyní stojí před soudem v Petrozavodsku.
Dmitrijev je obviněn z toho, že nafotil dětskou pornografii, na které vystupuje jeho jedenáctiletá dcera Nataša. V jeho počítači byly objeveny fotografie, na kterých je dcera nahá. Fotografie hodnotila instituce, která také posuzovala činy Pussy Riot a Svědků Jehovových. Lidé, kteří Dmitrijeva znají, třeba jeho další dcera Jekatěrina, to považují za absurdní.
Fotografie jsou několik let staré a byly uloženy ve zvláštním souboru a nikdy nebyly šířeny.
Dmitrijevův právní zástupce Viktor Anufrijev říká, že fotografie mají naprosto nevinné vysvětlení. Poté, co si vzal Dmitrijev dívku ze sirotčince, se neustále obával, že sociální služby mu budou chtít dítě zase vzít. Když byly Nataše asi tři či čtyři roky, našli sociální pracovnícci na jejím těle stopy, které vypadaly jako modřiny. Ve skutečnosti to byly stopy po náplastech. Od té doby si otec zaznamenával její fyzický stav.
V lednu minulého roku ruská televize zmínila Dmitrijevův případ jako doklad o činnosti Memorialu, který byl vylíčen jako politická opozice a vnitřní nepřítel a ohnisko pedofilie.
„Víme, že obvinění proti němu jsou nesmysl,“ říká Irina Fligeová, ředitelka výzkumného oddělení Memorialu a Dmitrijevova dlouholetá spolupracovnice. „Po té televizní reportáži se stal politickým vězněm.“
Dmitrijev byl před lety dokonce podporován a oceňován místní administrativou v Karelii za svou práci. To se však během krátké doby změnilo. V Rusku nyní probíhá zjevná revize sovětské historie a připomínání i dávných zločinů je nepohodlné a „nevlastenecké“. Stalin je najednou symbolem řádu a zákona a veliké vlasti a čím je ruský režim autoritářštější, tím víc se Stalinova postava hodí.