Ruský nezávislý deník Kommersant píše o dopadech Kremlem zavedených sankcí na dovoz potravin. Vychází přitom z oficiální zprávy Centrální banky Ruské federace a bulletinu AC – analytického centra vlády Ruské federace.
Ze zpráv vyplývá, že lidem v Rusku se žije zase o něco hůř. Není to veselé čtení. A jak ruský trh ovlivní další sankce, tentokrát proti Turecku, nechci ani domýšlet.
Ruským výrobcům se nedaří nahradit zakázané zboží
Centrální banka RF hodnotila, jak úspěšně je na trhu nahrazováno zboží, jehož dovoz z USA, EU, Kanady, Norska a Austrálie je v Rusku od srpna loňského roku omezen v rámci protisankcí, zavedených odvetou za západní sankce, uvalené předtím na Ruskou federaci. U většiny zboží se vzniklý deficit nabídky na trhu nepodařilo plně kompenzovat. Nejvýznamněji se absence dovozu promítla v nabídce hovězího masa, másla, ryb a zeleniny; přebytku nabídky se podařilo dosáhnout pouze u drůbežího a vepřového masa a brambor.
Analýza situace v oblasti náhrady potravinářského zboží z dovozu je obsahem zprávy Centrální banky RF o měnové politice vydané v pátek 10. prosince. Ve svých výpočtech vychází centrální banka z objemů a hodnot výroby a dovozu, od kterých je následně odečtena hodnota vývozu. Data za období leden – září 2015 byla srovnána s daty ze stejného období minulého roku (viz tabulka, kterou zvětšíte rozkliknutím).
Dopady sankcí hodnotila Státní rada
Členové Státní rady za účasti prezidenta Vladimira Putina zhodnotili na konci listopadu průběžnou úspěšnost v nahrazování zboží, na něž byly uvaleny sankce, na ruském trhu. Pracovní skupina Státní rady konstatovala, že situace sice přináší výhody pro domácí výrobce, avšak objem domácí výroby je nesrovnatelný s potřebami trhu. V roce 2016 úřady slibují domácím výrobcům nová privilegia – zvláštní investiční smlouvy s regiony a výhody pro nově založené podniky.
Potravinové embargo společně s oslabením rublu koncem roku 2014 a počátkem roku 2015 vedlo ke snížení dovozu potravin a podle zprávy vytvořilo vhodné předpoklady pro růst domácí produkce. Ten u většiny vybraných kategorií zboží skutečně nastal: například vlastní produkce hovězího masa a brambor vzrostly o 25 %, vepřového masa o 18 %, sýrů a tvarohu o 15 %, drůbeže o 11 %, másla o 6 %, zeleniny o 3 %. Pokles produkce byl zaznamenán pouze u ryb (-5 %) a uzenin (-4 %).
Trh potravin se propadá
Nicméně, jak přiznává centrální banka, i přes toto deklarované zvýšení produkce se u většiny potravin nepodařilo vyplnit mezeru na trhu způsobenou zákazem dovozu. „Zatímco podíl ruských výrobků na trhu se zvýšil, celkový objem trhu, který zahrnuje jak domácí výrobu, tak i dovoz, zaznamenal pokles“, konstatuje zpráva centrální banky. V podstatě byl zaznamenán pokles nabídky zboží s vysokým podílem dovozu (viz tabulka). Objem nabídky hovězího masa se snížil o 42 %, másla o 15 %, čerstvých a chlazených ryb o 14 %, zeleniny o 10 %. Růst nabídky byl zaznamenán pouze u drůbeže, a to o 6 %, u vepřového masa o 7 % a u brambor o 19 %.
Generální ředitel Institutu konjunktury agrárního trhu (IKAR) Dmitrij Rylko vysvětluje pokles komoditních zdrojů u jednotlivých skupin potravin snížením platební schopnosti obyvatelstva a rovněž faktem, že mnohé oblasti výroby, které jsou zasaženy ruskými protisankcemi, mají dlouhý investiční cyklus. „Například u produkce hovězího masa, což je nejdražší masný produkt, činí doba mezi narozením telete a jeho transformací do plnohodnotného masa rok a půl, zatímco u drůbeže trvá tento proces pouze 40 dní,“ říká Rylko. „Z tohoto důvodu investoři preferují investice do výroby, která v podmínkách poklesu příjmů obyvatelstva lépe koresponduje s očekávanou poptávkou,“ dodává.
Důsledkem je zdražování
Skutečnost, že Ruskem zavedené embargo má negativní dopad na situaci na trhu s potravinami, přiznali již dříve také experti z AC – analytického centra vlády Ruské federace. Již v srpnu ve svém bulletinu „Potravinové embargo: substituce dovozu a změny ve struktuře zahraničního obchodu“ oznámili výrazné zvýšení spotřebitelských cen pro všechno klíčové zboží základní spotřeby.
Podle citované analýzy AC vzrostly spotřebitelské ceny hovězího masa v květnu letošního roku meziročně o 23 %, ceny vepřového masa o 22 %, sýrů o 20 %, mražených nečištěných ryb o 38 %, mrkve o 39 %, jablek o 37 %, obilovin a luštěnin o 49,2 %. Za další důsledek embarga lze podle analýzy považovat zhoršení hospodářské soutěže, které vedlo nejen k vyšším cenám, ale také ke snížení kvality výrobků. „Bez zajištění pravidel domácí konkurenční soutěže se budou tyto dva nepříznivé efekty v dlouhodobém horizontu dále zhoršovat,“ uvádějí analytici AC.
Uskutečnění plánů na nahrazení dovozu vlastní výrobou vyžaduje zlepšení a posílení výměny informací mezi centrem Ruské federace a jednotlivými regiony a také další finanční prostředky. Ministerstvo průmyslu z tohoto důvodu žádá pro příští rok o vyčlenění minimálně 20 miliard rublů (téměř 7 miliard korun) do Fondu rozvoje průmyslu. Stejná částka je podle odhadu ministerstva zemědělství potřeba k tomu, aby domácí výrobci mohli plně uspokojit požadavky obyvatelstva na produkci mléka. Kromě toho má resort v úmyslu „vyčistit“ trh od padělků, avšak premiér Dmitrij Medveděv vyzval úředníky k určité opatrnosti v zacházení s výroky na toto téma. Takové jsou závěry jednání vládní komise o úspěšnosti nahrazování zboží na protisankčním seznamu, které se konalo v Soči.
Přeložila Lenka Beneš