Rusko, kdysi ještě jako Sovětský svaz, bylo první kosmickou mocností. V posledních letech ale naráží na řadu problémů, které souvisejí s menším přílivem peněz a nejspíš také ztrátou odborníků
Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin ted potvrdil vládní finanční prostředky v hodnotě 776 milionů dolarů určených na pokračující výstavbu na kosmodromu Vostočnyj na příští dva roky.
Nová Bajkonur v ruském Dálném východě má mít příjem 388 – až 465 milionů dolarů ročně v období 2017 až 2019.
Rogozin řekl agentuře TASS, že „to není taková suma peněz, jakou jsme předpokládali“. Smyslem stavby nového kosmodromu je zrušit závislost na kazachstánském kosmodromu Bajkonur, který v dobách SSSR ležel na jeho území, po rozpadu SSSR je ale na území cizího státu a Moskva si ho pronajímá. Ročně to stojí 115 milionů dolarů. Vostočnyj má výhodnou polohu, protože čím více leží takové zařízení na jihu, tím více může využít rotaci Země pro vynášení nákladu a nový kosmodrom je položen skoro tak jižně jako Bajkonur. Rusko má také snahu umístit na Dálný východ vyspělé technologie. Zařízení by také ve spojení s krásnou krajinou mělo přitáhnout turisty a počítá se s tím při výstavbě objektů.
V roce 2010 vyhlásil prezident Putin, že vytvoření nového kosmického centra je „největší a nejambicióznější projekt moderního Ruska“. Stavět se začalo v roce 2011, ale nejambicióznější ruský projekt má stejné problémy jako v Rusku všechno. Práce na výstavbě se ale stále protahují, protože chybí odborníci a vypuklo také několik korupčních skandálů. Přes sto pracovníků vstoupilo v dubnu 2015 do stávky na protest proti nevyplaceným mzdám a úřad ruského generálního prokurátora konstatoval porušení řady pracovních zákonů. Putin pak prohlásil, že přebírá na stavbou osobní kontrolu.
Moc to zřejmě nepomohlo, protože se v říjnu 2015 ukázalo, že komplex určený pro rakety Sojuz 2 byl postaven pro jinou variantu raket, takže nosná raketa Sojuz 2 nemůže odstartovat podle plánu v říjnu 2015. Mluvčí ruské vlády se nechal slyšet, že „zařízení není připraveno“ a že „v konstrukci jsou stále nedokonalosti“. To ale řídící středisko kosmodromu zamítlo jako nepravdivé. První raketa Sojuz odtud vystartovala 28. dubna 2016 a vynesla do kosmu tři družice. Celý kosmodrom ale není hotový. V dubnu 2016 prohlásil místopředseda vlády Rogozin, že bude vše hotovo do konce roku a že „na to dá svůj zub“. To se ale nestihne a veřejnost se politikova zubu teď ironicky dožaduje. Na sociálních sítích už je vicepremiér terčem posměchu.
Loni v prosinci už média psala o tom, že se vicepremiér, který má kromě kosmického programu na starosti i zbrojení, při tréninku s pistolí střelil do nohy, ale jeho spolupracovníci tvrdí, že v nemocnici skonči kvůli zranění při házené. Aspoň ohledně střelby je všechno v Rusku nejspíš v pořádku.
Celkem mělo všechno stát podle odhadu dvě miliardy dolarů, jak ale uvádí The Moscow Times, náklady už se vyšplhaly na tři miliardy a to jen na první dvě odpalovací rampy. Startovací zařízení jsou kopií těch, ze kterých startují ruské rakety Sojuz. Určeny jsou také pro novou generaci nosných raket Angara.
Ruský kosmický program poznamenalo v posledních pěti letech několik nepříjemných nehod. 24. srpna 2011 se nákladní loď Progress s nákladem pro ISS nedostala na správnou oběžnou dráhu a zřítila se. Progressu se nepovedlo oddělit od nosné rakety Sojuz. 2. července 2013 se nosná raketa Proton-M zřítila krátce po startu údajně kvůli špatně namontovaným součástkám. 29. dubna 2015 Rusko sdělilo, že ztratilo možnost řízeného zániku kosmické lodi Progress, které se po startu nerozevřely vysílací antény. Loď se kromě toho dostala na špatnou oběžnou dráhu. Progress pak 8. května sestoupil do atmosféry, kde shořel. A teď před několika dny – 1. prosince 2016 – se nákladní loď Progress nedlouho po startu zřítila po dvou dnech obíhání Země a její trosky dopadly nejspíš v Tuvské republice poblíž hranic s Mongolskem.
Zdroj z kosmického odvětví sdělil agentuře RIA Novosti: „Budou následovat pravděpodobně jistá kádrová rozhodnutí, a všechny vyrobené motory včetně již namontovaných na nosné rakety Sojuz, bude třeba odmontovat, vrátit do podniku, opětovně zkoušet, a napravit eventuální chyby, jichž bylo dopuštěno při montáži, což bude mít za následek další odročení naplánovaných startů.“
Nejsou peníze a nejsou lidé. To jsou problémy se kterými se potýká nejen kosmický výzkum, ale každodenní život v Rusku.