Realisté v čele s politologem Petrem Robejškem představili svůj program. Zatím však působí velmi rozporuplně. I tím, že připouštějí koalici s hnutím ANO, se kterým mají po formální stránce hodně společného, a zároveň chtějí vyvolat referendum o EET. Volně parafrázováno s přihlédnutím k jejich už proslule toporným videospotům: Jak to chcete udělat, Petře?

Ve stopách VV a hnutí ANO

Pokud na program Realistů nahlédneme realisticky, je směsicí jednoduchého populismu a vykrádání programu tradičních stran, vůči kterým se ambiciózní Petr Robejšek podobně jako Andrej Babiš vymezuje. ODS a TOP 09 považuje za „muzeální strany“, které nenaslouchají voličům. Nic proti kritice, ale zároveň mu to nebrání opsat do programu „muzeální“ rovnou daň nebo stanovení rozsahu hrazené zdravotní péče a zavedení nadstandardu, prosazované právě ODS.

K tradičním stranám na bázi parlamentní demokracie mají Realisté opravdu hodně daleko. Působí ještě nesystémověji než protestní hnutí ANO a jejich předchůdce Věci veřejné. S těmi jsou propojeni i personálně v osobě tajemníka Michala Moroze, bývalého poradce Víta Bárty. Moroz byl svého času kvůli svým kontaktům označován za bezpečnostní riziko.

Nestandardní byl už samotný vznik Realistů. Stranu tvoří sbor dvanácti zakladatelů v čele s mentorem, jakýmsi ideovým vůdcem a neformálním předsedou. Místo ustavujícího sněmu se sbor sám jmenoval do funkcí na několik let, vedle čehož působí sněmy hnutí ANO téměř jako výkladní skříň demokracie. Podobně bylo koncipováno i hnutí Úsvit Tomia Okamury, které se nakonec stejně rozložilo i s minimálním počtem členů.

Ohrožení masovými shromážděními

„Způsob zakládání má své věcné důvody – chceme, aby strana vznikla seriózně. Masová shromáždění nejsou tím, co nám ten cíl umožní. Spíše ohrozí, protože se snadno můžeme stát objektem pátých kolon. Chceme naši stranu imunizovat proti nájezdům různých zájmových skupin,“ vysvětluje Robejšek v rozhovoru pro Reflex. Zvláštní. Na jedné straně vzývá zájmy a názory lidí, od kterých se odtrhly elity, na druhé straně se cítí „masovými shromážděními“ ohrožen.

To je velmi bizarní zdůvodnění i z toho důvodu, že jedním z hlavních sponzorů je spolumajitel Penty miliardář Marek Dospiva, a pokud je jedním ze zakladatelů Realistů prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, který silně lobbuje za zájmy českých zbrojařů. To se ostatně projevuje i v jejich programu, obsahujícímu požadavek na urychlené zdvojnásobení výdajů na armádu.

K tomu má posloužit i Realisty protlačovaný povinný tříměsíční vojenský výcvik. To je ovšem reminiscence noční můry a pocitu zmarněného času mnoha z těch, kteří kdysi vojenskou službu nedobrovolně absolvovali. A těch, kteří zapíjeli šampaňským zrod profesionální armády, jakou má drtivá většina demokratických zemí.

Lidové veto jako princip schvalování zákonů

S Tomiem Okamurou má Petr Robejšek společný i zájem o přímou demokracii, jelikož prosazuje lidová referenda. Realisté chtějí uzákonit princip lidového veta a umožnit tak lidem, aby zpětně rozhodovali o přijatých zákonech.

„Je to snadný způsob, jak zabránit, aby se politika odpoutávala od obyčejných lidí,“ uvedl k tomu lídr Realistů. Tento populistický princip ovšem může destruovat zastupitelský parlamentní systém, jelikož by se sněmovna mohla stát rukojmím nátlaku nejagresivnějších zájmových skupin. Skutečně nejsme Švýcarsko s jeho historií, které je navíc v evropských poměrech s podobným pojetím referend osamoceno.

I když Robejšek zatím neupřesnil, jak by lidové veto používal, jeho kontura je jasná. Pomocí petic by bylo možné v určitém čase několika měsíců po schválení vyvolat lidové hlasování o vybraných zákonech. Tento zdánlivě bohulibý princip hrozí paralýzou chodu parlamentu a neprůchodností přijímání nepopulárních, ale ekonomicky potřebných kroků v horších časech.

Lze si snadno představit řádění vyhraněných zájmových skupin typu radikálních odborů, které by byly vždy připraveny a schopny nashromáždit příslušný počet petičních archů a zablokovat jakýkoli pro ně nepříjemný zákon.

Tento šílený a nákladný nápad by se jistě neosvědčil ani v Robejškem uvedeném příkladu hlasování o EET. Lze si snadno představit sugestivní kampaň hnutí ANO a ČSSD, největších podporovatelů tohoto byrokratického a nesmyslného biče na podnikatele: Kdo bude hlasovat proti EET, hlasuje pro zloděje.

Jak by asi takové referendum, s přihlédnutím k počtu živnostníků, kterých se to bytostně dotýká, a současné tristní situaci v médiích, dopadlo? Výsledek by v tomto konkrétním případě znamenal potvrzení projektu EET a jeho tvůrci by se ještě mohli schovávat za hlas lidu, hlas boží.

Realistický partner pro Babiše

Petr Robejšek zároveň připustil, že Realisté by byli schopni vytvořit koalici se všemi stranami ve Sněmovně, s výjimkou jediné – KSČM. To znamená i s hnutím ANO, pro které je EET vlajkovou lodí. Jak by s ním lidové veto prosazoval, je ve hvězdách. Už dříve však povečeřel s Andrejem Babišem krátce předtím, než oznámil vznik nové strany. Tuto schůzku zorganizoval oligarcha Dospiva, což je samo o sobě pozoruhodné.

Realisté se dnes chlubí ziskem 2,5 procenta preferencí, které mu přisuzuje jeden průzkum. Skeptický vnější pozorovatel by ovšem mohl namítnout, že jsou jen dalším z nových subjektů, které tříští pravicový elektorát s velmi mizivou šancí dostat se do sněmovny, a tudíž hrozbou propadnutí hlasů.

V případě úspěchu, který se nyní jeví jako nepravděpodobný, se potom realisticky jeví jako další potenciální partner pro antisystémové hnutí ANO, se kterým má nová strana společného víc, než hodlá připustit.

 

 

 

Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora