Soudruh Jiří Košťák se v Haló novinách (23. 12.) postavil na obranu Zdeňka Ondráčka, příslušníka pohotovostního pluku z doby listopadové revoluce. Píše: „Pořádá se na něj až inkviziční, trapný a nechutný hon. Že je to až mafiánsky režírováno, je zcela očividné…“
Pohotovostní pluk mu nevadí, protože „bezpečnostní síly pro udržení pořádku zasahují všude na světě, nedávno třeba proti Kataláncům ve Španělsku. Proto nálepky jako ‚mlátička‘, které mu dávají zvláštní demokraté, jsou až psychopaticky hloupé. To budeme kádrovat všechny, kteří před listopadem 1989 pracovali ve prospěch státu? A že jich bylo!“
Nechme stranou, že pokud někdo pracoval ve prospěch státu, nijak to s komunismem nesouviselo. K lidské přirozenosti nějak patří, že ho těší dělat věci dobře. Hnacím motorem tu rozhodně nebyly myšlenky Marxe, Lenina a Gottwalda. Režim státu škodil, protože jeho „kádrové stropy“ bránily schopným lidem zastávat nějaké vedoucí funkce. Na zahraniční studia a stáže se dostali jen ti prověření. To neznamená, že byli zrovna kolaboranti, ale komu se vláda jedné strany zjevně nelíbila, byl vyřazen předem. Protože KSČ geniálními lidmi moc neoplývala, bylo nutné přitlačit na lidi, aby do ní vstupovali kvůli kariéře. Kolik jich bylo se ukázalo hned po roce 1989, kdy ze strany většina lidí urychleně vystoupila.
Soudruh opomíjí ještě jednu podstatnou věc, minulý režim byl zločinný a máme na to konec konců i zákon, který ho tak označuje. V každé společnosti najdeme policisty a bachaře, ale komunistický policista a bachař je člověk zvláštního ražení.
Ale teď k tomu, co se týká přímo Horáčka. Košťák píše, že jedním z „inkvizitorů“ je prezidentský kandidát Michal Horáček, který podle autora „aktivně vystupuje a přilévá olej do ohně nenávisti“. A dále: „Jenže právě od Horáčka to je vrchol drzosti, právě ten by měl nejvíce mlčet a chodit takříkajíc ‚kanálama‘. Právě jeho předlistopadová minulost je hodně záhadná a podivná, až ušpiněná. Organizoval nelegální sázky a také se zřejmě zapletl s ‚komunistickou‘ tajnou policií StB. Na internetu koluje spis spolupracovníka StB s krycím názvem Sázkař, má jít o Horáčka a všechna uvedená osobní fakta tomu napovídají. Ten sice tvrdí, že má lustrační osvědčení čisté, jenže kdo ví. Zapomněl, že už kdysi v rozhovoru pro Blesk připustil, že ho StB kontaktovala a lanařila. V každém případě je tu kolem ‚Sázkaře‘ hodně podivností a je také podezřelé, že v době, kdy na západ mohli vycestovat jen ti ‚nejspolehlivější soudruzi‘, jak se dnes tvrdí, Horáček byl bez problémů na dlouhodobé stáži v USA. Hodně zajímavých záhad… A tak by bylo lepší, kdyby Michal Horáček byl zticha, a hon na komunistického poslance neeskaloval. Sám má hodně másla na hlavě, rozhodně víc než Ondráček. Hodí se proto připomenout text písně Karla Kryla že… ‚vrah o morálce káže‘, řeklo by se, jak výstižné a trefné!“
Je to zvláštní schizofrenie. StB tu přece zavedli soudruzi v rámci socialistického humanismu. Na tak milé instituci bylo něco špatného? Takhle soudruh pisatel navazuje na tradice svého hnutí?
Ale dobře, když už hraje tuhle hru. Pokud jde o to, co bylo nelegální, tak to byla vláda KSČ, která byla monopolní a držela se u moci silou. Žádné volby se nekonaly, když nemáme na mysli frašku s jednotnou kandidátkou Národní fronty, takzvaným manifestačním hlasováním. Volby znamenají, že si člověk může vybrat, a tady nebylo mezi čím. Teoreticky se dalo jít za plentu a lístek přeškrtnout, samozřejmě za dohledu celé soudružské volební komise, a podobný podivín by vzbudil pozornost s očekávatelnými následky. Totéž se týkalo těch, kdo se té tragikomedie neúčastnili.
Nelegální byli oni, kteří vraždili, kradli a zakázali sázení na koníčky. Že byl na Horáčka veden spis Sázkař není žádné tajemství. Každý si ho může přečíst. Taky se tam dočte, že StB měla o Horáčka zájem jako o tajného spolupracovníka a že se jím nikdy nestal. Stejně tak se může dozvědět, a to od samotného Horáčka, jak to bylo s tím ježděním na Západ. Jeho sestra tam byla legálně provdána a podle helsinských dohod o lidských právech bylo nutné návštěvy příbuzných povolit, pokud neporušili zákon.
Citovat Kryla, který před režimem prchl do exilu a vrátit se mohl až po listopadu 1989, je od komunisty už odporně daleko za hranicemi vkusu.
Takže příslušník útvaru určeného k mlácení spoluobčanů je OK a Horáček je vrah, co káže o morálce. Příště zas nějakou pohádku o tom, jak měl Lenin rád děti a zvířátka a Gottwald byl abstinent.
Ať vás, děti, vlci, pardon JUDr. Ondráček, honí celou noc.