Německé město Trevír, které leží na západě Německa a na hranici s Lucemburskem se chystá oslavit 200. výročí narození zakladatele komunismu Karla Marxe.

Město chystá gigantickou výstavu, kterou zahájí slavnost v unikátní antické Konstantinově bazilice, jež bývala trůním sálem prvního křesťanského císaře římské říše. Baziliku nyní využívá ke svým bohoslužbám místní evangelický sbor. Teď ale bude tato vznešená budova svědkem rituálu na oslavu ostrého odpůrce náboženské víry, a to s posvěcením politických špiček Evropské unie. Akce se zúčastní i šéf Evropské komise Jean Claude Juncker.

Výstava by jistě mohla ukázat rozpornost Marxovy osobnosti i strašlivé důsledky jeho myšlenkového experimentu.

Jenže Němci v roztomilém maloburžoazním městečku Trevíru se rozhodli, že svému rodákovi také vztyčí mohutnou bronzovou sochu, kterou městu darovala Čínská lidová republika.

V té vládne komunistická strana, která dlouhá léta provozovala jeden z nejzrůdnějších marxistických režimů a pak změnila styl a nastolila v zemi tvrdý, dickensovský kapitalismus bez občanských svobod. Ten panoval v Evropě v 19. století a Marx jej záasdně pranýřoval.

Že to není to tak úplně normální výstava, to se ukazuje na vysoké míře pozornosti, kterou začaly akci věnovat západní média, když se ukázalo, že celou sérii výstav k výročí Marxova narození otevře 4. května právě předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Agentuře DPA to sdělil organizátor akcí Rainer Auts.

Ten neupřesnil, o čem a proč bude Juncker na slavnosti v trevírské Konstantinově bazilice hovořit. Šéf unijní exekutivy předsedal lucemburské středopravicové Křesťanskosociální lidové straně. Marx ale inspiruje umírněnou a radikální levici, která mimojiné ostře kritizuje Mezinárodní měnový fond, v jehož vedení Juncker působil.

Junckerův projev zahájí trojici výstav v Trevíru. Ta největší v Rýnském zemském muzeu ponese název Karl Marx 1818-1883. Život. Dílo. Doba. Potrvá do 21. října 2018 a na 1000 metrech čtverečních prý představí Marxův intelektuální a politický vývoj. Zaměří se i na kontext vzniku jeho děl, k nimž patří zejména agresivní pamflet Komunistický manifest a naprosto nečitelný a zmatený třísvazkový Kapitál.

Je velmi pravděpodobné, že se v projevu Junckera objeví nějaké letmé zmínky, že s komunismem nebylo něco v pořádku. Možná ale zpochybní přímý vztah mezi Marxovými myšlenkami a miliony obětí jeho bláznivé a fanatické ideologie, která nejen připouští, nýbrž dokonce i přímo prosazuje využívání násilí při přeměně společnosti a staví lidi do osudových a nenávistných konfliktů.

Západní Němci, stejně jako mnozí příslušníci dalších západních národů si příliš neuvědomují, jakou absurditu a nehoráznost znamená taková monstrózní akce pro tisíce obětí komunistického teroru a jejich obětí. A pan Juncker, který již dříve dokázal oslavovat Fidela Castra, by si už měl konečně uvědomit, že právě takovými signály diskredituje v očích mnoha obyvatelích východních států projekt evropské integrace. Když už jde o slavné obyvatele Trevíru, tak to rozhodně nebyl Karel Marx, ale spíše císař Konstantin, kdo stál u zrodu myšlenky evropské kulturní i politické integrace.

Karl Heinrich Marx se v Trevíru narodil 5. května 1818 a strávil v něm prvních 17 let života. Škoda, že tam nezůstal a nevěnoval se advokacii jako jeho otec, který opustil židovskou víru kvůli právnické kariéře.

 

 

Pavel Safr Twitter Banner

Revue Forum Banner
Pavel Šafr
Pavel Šafr
Šéfredaktor deníku FORUM 24
Další články autora