Senátní volby na Zlínsku skončily pro strany vyjednávající o vládě debaklem. Zvítězil Tomáš Goláň, známý kritik zneužívání státní moci, zatímco Babišův silný kandidát, docent Michal Filip, propadl už v prvním kole. Voliči tak vyslali hnutí ANO výstražný signál, zatímco význam Senátu roste.

Volby do Senátu jsou svým dvoukolovým systémem a nižší voličskou účastí specifické, přesto lze z jejich výsledků leccos odezírat. Nejinak je tomu u doplňovacích voleb do senátního obvodu Zlín. Konaly se po rezignaci Františka Čuby, bývalého předsedy Agrokombinátu Slušovice, tehdejší výkladní skříni komunistického režimu.

Kritik Babišova pojetí státu

„Socialistický podnikatel“ Čuba, zvolený za Stranu práv občanů blízkou prezidentu Zemanovi, se vzdal mandátu ze zdravotních důvodů poté, co rok a půl nechodil do práce. Voliči se rozhodli pro razantní změnu a poslali do Senátu daňového poradce Tomáše Goláně, kandidujícího za hnutí Senátor 21. Ve druhém kole porazil lidoveckou radní Zlínského kraje Michaelu Blahovou.

Tento výsledek je nepřehlédnutelný z řady důvodů. Goláň vešel do veřejného povědomí zejména na sociálních sítích kritikou zneužívání moci finanční správou poté, co exministr financí Andrej Babiš dosadil do jejího čela daňového džihádistu Martina Janečka. Jako první upozornil na drakonické praktiky státních úředníků nadužíváním zajišťovacích příkazů, po jejichž uvalení následovala exekuce majetku firmy, často jen i kvůli podezření z neodvedení daně jejím dodavatelem.

Po vyvolaném protitlaku opozice a zejména poté, kdy soudy rozhodují, že těmito postupy byly desítky firem zničeny nezákonně, dochází k postupným korekcím chování finanční správy, navzdory přesvědčení Janečkových jakobínů. Je přitom příznačné dnešní době, že za nezákonné počínání úřadů nikdo nenese odpovědnost.

Z tohoto pohledu je dobrou zprávou, že do Senátu vstupuje člověk z praxe a se zkušenostmi s legislativou, který se nebojí nahlas ozvat a který nabízel bezplatnou pomoc obětem státní zvůle, octnuvším se zcela bez prostředků.

Studená sprcha pro ANO a ČSSD

Horší signál vyslal volič konkurenci a zejména těm, kteří se dnes klopotně pokoušejí slepit vládní koalici. Studenou sprchou je pro hnutí ANO, které na Zlínsku postavilo výraznou osobnost, primáře neurochirurgie ve zlínské nemocnici Michala Filipa. V prvním kole skončil až na čtvrtém místě se ziskem pouhých 13 procent hlasů, což je u celostátně dominujícího hnutí zjevný neúspěch.

Sociální demokracie, která pod Hamáčkovým a Zimolovým vedením usiluje o vstup do vlády, dopadla ještě hůř. Její kandidát Radim Jünger skončil v prvním kole až na šestém místě slabým ziskem 7,4 procenta hlasů, zatímco jeho předchůdkyně Alena Gajdůšková, která už v doplňovacích volbách neobhajovala, dosáhla před čtyřmi lety 23,7 procenta, a skončila jen těsně druhá za Čubou.

Potvrzuje se, že obavy sociálnědemokratických senátorů, nejdůrazněji odmítajících vládu s Andrejem Babišem, mají reálný základ. Tato mesaliance s podřadným postavením ČSSD se může projevit v blížících se říjnových komunálních a senátních volbách, kde obhajuje plných 13 mandátů.

Výrazné osobnosti nestačí

Hnutí ANO je v senátních volbách menším tahákem už pravidelně, což potvrdil i jejich poslední výsledek v roce 2016. Zrcadlí se tak vlažný vztah jeho voličů nejen k této instituci, ale i ke značce hnutí, příliš personifikovaného s jeho vůdcem. Tehdy uspěli jen tři kandidáti ANO, což vedlo Andreje Babiše k úvaze Senát zrušit.

„Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta,“ reagoval tehdy šéf hnutí ANO rozmrzele a svoji představu vtělil do své předvolební vize O čem sním, když náhodou spím. Jakožto celá řada dalších „vizionářských“ snů zůstane i tento jen na papíře, jelikož by vyžadoval změnu ústavy. Na to zatím nejsou hlasy. Tím méně v senátu, kde má ANO jen šest senátorů, a jeho spojenci z řad KSČM a SPD Tomia Okamury v senátních volbách obvykle vyhoří.

O to větší výstrahu vysílají voliči směrem ke hnutí ANO v době, kdy premiér Babiš v čele jednobarevné vlády objíždí regiony, a ač bez vyjednané důvěry, všude populisticky slibuje miliardy.

První vážný signál pro Babišovo hnutí znamenaly lednové senátní doplňovací volby na Trutnovsku. Ve druhém kole tu převálcoval ziskem dvou třetin hlasů kandidáta ANO, místního významného podnikatele Jiřího Hlavatého, Jan Sobotka, kandidát hnutí STAN podporovaný ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

Pravdou je, že si za prohru mohl výstřední miliardář do značné míry sám. Volby se konaly kvůli jeho zvolení do poslanecké sněmovny, které neplánoval. Podle zákona se musel vzdát senátorského mandátu, což netušil, a ještě vyčetl voličům, že ho do sněmovny vykroužkovali. Na druhou stranu mu nahrávala vysoká účast ve druhém kole 60 procent, jelikož se konalo souběžně s prezidentskými volbami.

Neúspěch Hlavatého a Filipa naznačuje trend, že Babišovi k výraznějšímu úspěchu v Senátu nemusí pomoci ani nominace místně významných osobností, přičemž důvodů by se našlo víc.

Význam Senátu roste

Babišova snaha vládnout i přes své trestní stíhání za každou cenu, jedno s kým, nenese po sedmi měsících od voleb ovoce, a zatím nesvědčí o tolik proklamovaných manažerských schopnostech. Vláda v demisi zatím přežívá jen díky neústavnímu postupu prezidenta, který měl už dávno jmenovat premiéra pro druhý pokus a neprodlužovat nesmyslně bezvládí.

Část liberálněji naladěných voličů ANO znervózňuje vládní paktování s nereformovanou KSČM, kterou Babiš označuje za demokratickou stranu a nabízí jí poprvé od listopadu podíl na celostátní moci. Totéž platí pro parlamentní souhru s okamurovci, s nimiž vytváří „stínovou vládu“. Tato situace, umocněná odchodem prozápadněji orientovaných plakátových tváří, vede k posunům ve voličském elektorátu hnutí, čerpajícího v posledních měsících už jen hodně nalevo.

Co tento trend může znamenat v podzimních volbách? Odpověď hledal a našel nový senátor Tomáš Goláň. „Do senátu jsem se rozhodl kandidovat, protože vnímám, že senát je tím nejsilnějším pilířem demokracie. Není to jenom o kampani a jednoduchých heslech. Proto je senát trnem v oku mnoha politikům, kteří by chtěli ovládat celou společnost,“ uvedl.

Senátní a komunální volby vystaví účet těm, kteří přivádějí k moci komunisty, neúměrně posilují vliv státní byrokracie, odklánějí zemi směrem na Východ a skutečně by chtěli ovládat celou společnost. I přes odlišnost od celostátního volebního klání naznačí, zda je antisystémové hnutí za zenitem, či nikoli. To by mělo motivovat zejména ty, kteří si zmíněná rizika uvědomují. Senát, jehož význam dnes roste, může tyto snahy brzdit, a to nejen při prosazování ústavních změn.

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora