Rumunská vláda ustoupila protestům. Premiér Sorin Grindeanu stáhl kontroverzní dekret, který by poskytl „amnestii“ politikům odsouzeným z korupce. Lidé přesto zůstávají v ulicích, navzdory vládnímu ústupku a nepřízni počasí.
Grindeanu nasadil zpátečku a po největších protestech od pádu režimu diktátora Ceaușesca dekret zrušil. Do debaty o reformě justičního systému chce nyní zapojit i veřejnost.
Sociálnědemokratická vláda kontroverzní nařízení schválila ve zrychleném řízení, které nevyžaduje souhlas parlamentu. Měl zbavit trestnosti některé trestné činy, včetně případů zneužití úřadu s finanční škodou menší než 200 000 lei (1,2 milionu Kč). Oficiálně dekret řeší přeplnění rumunských věznic, Bukurešti hrozí tučná pokus ze strany Evropské unie, pokud neprovede reformu vězeňského systému.
Jenže politici na to šli od lesa a 31. ledna večer tajně schválili dekret, který měl de facto prominout trestní odpovědnost některým politikům za jejich korupční jednání. To bylo na Rumuny moc. Tisíce lidí vyrazily do ulic.
Velkou část rumunské společnosti podráždilo, že Liviu Dragnea, vítěz prosincových voleb a skutečný šéf sociálních demokratů, by sám patřil mezi „omilostněné“. Dragnea by stál v čele vlády, kdyby nebyl právoplatně odsouzený na dva roky za volební machinace (navíc je podezřelý ze zneužití moci a manipulace s eurofondy). A tento muž protesty označil za pokus o puč… Grindeanu zase řekl, že vláda vypracuje nový návrh, který předloží k posouzení parlamentu. Není divu, že počet Rumunů
v ulicích přibýval, taková prohlášení je dráždí. Vrátí se návrh se stejnými důsledky pro usvědčené korupčníky?
Premiér také uvedl, že dekret je v pořádku, jen ho ministři špatně vysvětlili veřejnosti. Jako obětního beránka použil ministra spravedlnosti Florina Iordacheho – očekávalo se, že ho premiér odvolá – Iordache to nakonec položil sám. Brzy ho následoval ministr obchodu Florin Jianu. Dekret navíc prověří rumunský Ústavní soud. To ale nebude většině Rumunů stačit. Chtějí, aby vláda úplně odešla, ale to mají nejspíš smůlu.
Sociální demokraté vyhráli volby s 45 procenty hlasů, většinou je volí chudší lidé z venkova. Sám prezident Iohannis, který vládu během krize pranýřoval, prohlásil, že by měla dostat šanci obhájit svůj silný mandát. Ačkoli volební účast byla tehdy mizerných 39,5 procenta a mnozí z těch, kteří teď mrznou v ulicích, volit nešli. Protestující jsou většinou mladí profesionálové z velkých měst. Jinými slovy, nejsou to voliči rumunské sociální demokracie. K volbám ale nešli jen proto, že by se jim nechtělo. Vlastně neměli koho volit.
Když se pak rozjela eskapáda s korupčnickým dekretem, praskly jim nervy. Ve sporném dekretu viděli ztělesnění prohnilého systému. Podle některých analytiků přitom v některých ohledech nemají pravdu a limit 1,2 se milionů netýká například uplácení. To je lidem v ulicích jedno. Průměrný Rumun si takovou částku vydělá asi za osm let. Odvolání jednoho ministra podle nich nezmění všudypřítomnou korupci, každodenní uplácení na úřadech či v nemocnicích, nedostatek pracovních příležitostí, nízké platy a žalostný stav veřejných institucí, školství a zdravotnictví.
Nečekaný průkopník
Rumunsko by přitom svým bojem proti korupci mohlo jít příkladem. Jenom v roce 2015 obžalovalo Národní protikorupční ředitelství (DNA) 1250 lidí, z toho jednoho premiéra, pět ministrů, 16 poslanců a pět senátorů, 97 starostů a místostarostů nebo 32 ředitelů státních společností. Seznam pokračuje.
Pravomocně bylo odsouzeno 970 žalovaných (srovnejte s výsledky naši justice). Nejčastěji kvůli zneužití moci, které se prokazuje lépe než přijetí úplatku. V témže roce dohnali Rumuni k rezignaci premiéra Victora Pontu, oficiálně kvůli požáru v klubu Kolektiv, který nepřežilo 64 lidí. Lidé viděli v podcenění bezpečnostních opatření další projev všudypřítomné korupce, a vyrazili do ulic.
Podle některých hlasů dokonce zašli ve svém tažení příliš daleko. Sám protikorupční úřad čelí kritice, že zneužívá pravomoci. Kritici DNA vytýkají i přehnané používání odposlechů. Jenže jak jinak chcete bojovat s masivní korupcí (a její rozsah v Rumunsku málokdo zpochybňuje)?
Fico s Kaliňákem do basy!
Protesty jsou po celém světě nazírány jako úspěšné. Rumunská novinářka Claudia Ciobanu napsala, že demonstrace ukázaly vyspělou společnost a daly lidem „dar naděje“. Slovenský investigativní reportér a komentátor Marek Vagovič vidí v rumunském občanském vzepětí varování – pro premiéra Roberta Fica a ministra vnitra Róberta Kaliňáka.
„Země, kterou před rokem 1989 nikdo nebral vážně, poslala do vězení bývalého premiéra, ministry, poslance, státní úředníky i soudce. Změna, která přišla zvenku po tlaku EU, znamenala i obrat v myšlení,“ píše Vagovič. Slovenský komentátor poukazuje na to, že i naši východní sousedé se dokážou zmobilizovat, pokud je situace vážná jako v kauze Gorila. Špičky vládní strany Smer jsou ale nejspíš v klidu, zejména kvůli tomu, že současná slovenská opozice není pro většinu lidí alternativou, míní Vagovič.
To ale nemusí vydržet. „Pokud budou lidé čekat příliš dlouho, jejich hněv a frustrace se přelijí do ulic, v extrémnější podobě. Pokud se politici Smeru co nejdřív nevzpamatují, může nastoupit hrubá síla,“ varuje Vagovič před možným radikálním odporem elementů společnosti, které již nelze považovat za plně demokratické, na Slovensku je například velmi aktivní nacionalistická krajní pravice. Nespokojenost Slováků roste i proto, že nevidí výsledky korupčních kauz. Vyšetřování zmíněné Gorily narazilo na odpor ministra Kaliňáka, policejního prezidenta Tibora Gašpara a prokurátora Dušana Kováčika.
Buď jak buď, hlas rumunské ulice (či náměstí) dosáhl nakonec de facto svého a je inspirací i varováním pro další země a jejich politiky. Dočkáme se brzy podobného vzepětí i v českých zemích? Legitimních důvodů by se jistě našel dostatek.