Takový šok jsme ještě nezažili. Po celodenní depresi z další vraždy novináře se podíváme na tiskovou konferenci, kde dotyčný novinář vystupuje zdravý a živý. Je moc dobře, že je živý. Ale nemohu nikdy souhlasit s tím, že nás přitom vodil za nos.

Přečtěme si třeba jen jednu ze zpráv o fingované vraždě Arkadije Babčenka a pak si odpovězme na otázku, zda ze sebe necháme dobrovolně dělat hlupáky. Velmi zdařilá je kupříkladu tato informace:

„Když dorazil údajně mrtvý Babčenko do márnice, převlékl se a posadil se před televizi, kde v přímém přenosu sledoval, jak se svět dozvídá o jeho údajné smrti.“

Dále si můžeme přečíst, jak Babčenko použil prasečí krev a jak se musel líčit, aby opravdu vypadal jako mrtvý. A máme věřit tomu, že celá komedie vedla k odhalení vraha.

Můžeme si třeba představit Babčenkovu manželku, která prý o zpravodajské hře nevěděla a myslela si, že její muž má opravdu hlavu v tratolišti vlastní krve a v pláči mu zavolala sanitku. Babčenko se jí omluvil hned v první větě své tiskové konference u příležitosti vlastního zmrtvýchvstání.

Rád bych vyjádřil naprosté pobouření. Kdybych byl kupříkladu manželkou pana Babčenka, tak jsem sice šťastná jako blecha, že můj muž žije, ale okamžitě bych se s ním rozvedla.

Nikdo, ani ten největší odpůrce Vladimíra Putina, nemá právo nám lhát. Souboj s ruskou propagandou a nepřátelskou subverzí, která u nás začala bojem o americký radar a nyní kulminuje v kauze „novičok“, je velice vážná věc. Jde v ní o naši svobodu a suverenitu. Čelíme nekonečnému proudu lží a v tomto střetu obstojíme jedině tehdy, když si budeme jistí pravdou. Pravda je naprosto zásadní hodnota, která úzce souvisí se svobodou. Autoritativní režimy jsou prolhané a jedině ve svobodné společnosti je možné se těšit ze společně sdílené pravdy. A není možné bránit pravdu lží.

Ukrajinské bezpečnostní složky vymyslely komedii, která údajně vedla k odhalení proruských zločinců. Nemám z toho žádnou radost. Jakmile je něco předmětem zpravodajské hry, tak končí veškerá důvěra. Jakýkoli výklad je pochybný. Nemám žádnou povinnost něčemu věřit, i když budu stonásobný spojenec Ukrajiny. Nikdy nehodlám vzít vážně konstrukci, že bylo nutné obalamutit celý svět, aby byl kdosi dopaden. Bohatě by stačilo obalamutit pouze dotyčného zločince a svět z té informační hry vynechat. Zmatení veřejnosti je vždy cosi nenapravitelného.

Ukrajina je těžce zkoušená země a neopustíme ji kvůli hloupým a nesmyslným lžím o Babčenkovi. Její práva se nezmenšují v úměře k hlouposti její tajné služby. Ale to, co se výrazně zmenšuje, když bude Ukrajina používat ruské metody boje, jsou naše možnosti stát při ní.

Je moc dobře, že Babčenko žije. Teď by si měl jenom najít nějaké nové zaměstnání. Novináře už dělat nemůže. Lež má krátké nohy. A to tak, že vždycky. I u lidí, kteří stojí na stejné straně.