Letos je tomu právě 70 let, kdy bylo ukončeno masové vyhánění sudetských Němců z území tehdejšího Československa na základě dekretů prezidenta Beneše. Toto vysidlování bylo od samého začátku kontroverzní, jeho počáteční fáze byly prováděny na základě kolektivní viny a se značnou brutalitou. Projekt Smíření 2016 je jednou z iniciativ, která se v poslední době snaží téma naší černé minulosti otevřít.

Motivace a oprávněnost k odsunu se z odstupu 70 let těžko hodnotí. Jsme-li schopni pochopit, co k němu československou vládu tehdy vedlo, měli bychom být také ochotni se na něj podívat s odstupem a pokusit se ho přehodnotit. Bohužel se zdá, že toho doposud česká společnost není schopná. Vždyť i finále poslední prezidentské volby bylo mimo jiné rozehráno na strunách Benešových dekretů. Jak to dopadlo, netřeba opakovat.

Jakákoli snaha, ať už politická nebo občanská, otevírající otázku odsunu sudetských Němců znamená ve společnosti výraznou kontroverzi. V minulosti se u příležitosti roku tolerance vyhlášeném Spojenými národy konala iniciativa Smíření 95, kterou podepsali čeští a sudetoněmečtí intelektuálové, novináři a studenti, a požadovali iniciaci oboustranné politické spolupráce za účelem narovnání Česko-sudetoněmeckých vztahů. Česká společnost na otevírání černé minulosti nebyla připravena, a tak iniciativa vyvolala celospolečenskou bouři.

Letos v květnu se poprvé v historii účastnil český ministr sjezdu sudetských Němců v Norimberku a veřejně na něm vystoupil. Přestože byl oficiálně vyslán vládou České republiky a cestu mu schválil i prezident Zeman, byl za to notně kritizován ze strany poslanců i veřejnosti a to i přestože se sudetští Němci v nedávné době vzdali restitučního nároku na zabavené nemovitosti.

Projekt Smíření 2016 si neklade politické cíle. Orientuje se spíše na rovinu individuální. Chce využít příležitosti a ochoty pamětníků, kteří se do Prahy přijedou podělit o své zkušenosti s těmi, kteří hrůzy odsunu nepamatují, ale nechtějí, aby se na ně v české společnosti zapomnělo.

Iniciátorka projektu Smíření 2016 Vladislava Vojtíšková vychází z osobní zkušenosti mladé studentky v Drážďanech, která byla na osobní úrovni konfrontována s příběhy pamětníků odsunu. Debatovala s nimi a chtěla podobnou zkušenost zprostředkovat i ostatním. Projekt se uskuteční v Praze od 2. do 5. listopadu, jeho těžiště leží v rovině kulturní. Hlavním bodem programu je Koncert smíření a výstava Pod jednou střechou mapující osudy rodin, jež musely po válce opustit své domovy a rodin, které nyní v jejich domech žijí a s původními obyvateli udržují přátelské kontakty. Výstavu bude doprovázet debata s pamětníky.

Je nepochybné, že velká část české společnosti se se škraloupem v naší minulosti v podobě masového a drastického odsunu sudetských Němců nevyrovnala. Co víc, vůbec ho za škraloup nepovažují a jakékoli otevření této otázky považují za útok na samotné jádro češství. Je nepochybné, že stěžejní iniciativa, která by si kladla za úkol smiřovat Čechy a sudetské Němce, by se měla odehrávat na úrovni politické. Nicméně jakákoli snaha otevírat tento sud střelného prachu české minulosti a angažovat se ve směru vyrovnání se s naší minulostí je krokem kupředu hodným podpory.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Kateřina Kočí
Kateřina Kočí
Další články autora