Kongresmani grilovali Marka Zuckerberga kvůli úniku dat uživatelů Facebooku. Je z toho velká aféra, akcie Facebooku padají, řeší se to i na oné sociální síti. Nejčastěji je zmiňována společnost Cambridge Analytica, která data používala ke tvorbě ofenzivních politických kampaní. Než se ale dostaneme k marketingové agentuře, uvědomme si, že naše data i tak zneužívá kdekdo. To jen, aby to nezapadlo.

Banky, operátoři, dodavatelé energií. V rámci svých věrnostních kampaní předávají vaše soukromé informace třetím osobám, nyní se kvůli nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR – jistí požadavkem o součinnost, že „dáváte souhlas k nabízení služeb a produktů banky/operátora nebo jiných osob a předávání některých osobních údajů v souladu s dokumentem Memorandum“. Což je buď materiál dlouhý jako týden před výplatou, nebo odkazový link nefunguje. Ale to s nikým ani nehne. Kdoví proč ne?

Přičemž rozdíl je tu nebetyčný. Zatímco bankovní účet, mobil, připojení k internetu nebo dodávky elektřiny v dnešní době prostě potřebujete, jinak jste podle jedné sociologické studie občan druhé kategorie, na sociální síti záleží jen a jen na vás, co tam sdílíte a v jakém režimu ochrany soukromí. Nebo, považte, facebookový účet dokonce ani nemusíte mít.

Dospělý člověk je v běžném životě odpovědný za své konání, koho si pozve domů, jak si zabezpečí svůj majetek či jestli si v restauraci na někoho otevře hubu a přes ni pak kvůli tomu dostane. A stejné je to, nebo mělo by být, na sociálních sítích, v tomto jakémsi současném second lifu.

A nyní k té Cambridge Analytica: Popišme si, jak vlastně získávala a následně „zneužívala“ soukromá data uživatelů. A zřejmě tak ovlivňovala prezidentské volby, podle všeho i u nás. Jistě jste zaregistrovali na Facebooku všechny ty nejrůznější zábavné aplikace – Jak byste vypadali jako opačné pohlaví? Co o vás říká datum narození? Kým jste byli v minulém životě? Aplikace, které pracují s lidskou zvědavostí. A za vaši zvědavost zaplatíte soukromými daty, kdo jsou vaši přátelé či jaké máte zájmy, co preferujete. Protože, při spuštění aplikace následovalo dialogové okno, zda dáte aplikaci souhlas k přístupu k vašemu profilu, vašim fotografiím a emailovým kontaktům. Za aplikacemi stály IT firmy, které data prodávaly marketingovým společnostem, které podle toho cílily personalizované reklamy. Aneb, když třeba jako já projevujete zájem o fotbal a trénování dětí, zobrazují se vám skoro výlučně reklamy s čepicemi týmů či tréninkové pomůcky. Je blbost, aby mi firmy nabízely reklamu na brokovnici. Nejsem myslivec, přece.

Potud to byl super byznys s personalizovanými marketingovými daty. Než tato data nebo držitele dat skoupila Cambridge Analytica a začala s nimi pracovat v rámci politického marketingu. Vytvářela analýzy názorově společných skupin a z profilů uživatelů analyzovala psychofaktografické identikity. Udělejme si ilustrační příklad, jak to zhruba fungovalo.

CA zjistila, že profil třeba Krteček čínský s tisícem followerů je v rámci své sociální bubliny nejaktivnější a nejradikálnější v odporu proti migraci. V algoritmu, řekněme dvakrát denně, v rámci kampaně politika, rozesílala hoaxové e-maily této sociální bublině nebo sponzorovala pro tuto skupinu na Facebooku příspěvky, které se týkaly násilných činů migrantů.

Často šlo o událost několik let starou nebo o video, na němž sice byli mladí černoši zapalující auta – ale v Americe, ne v Německu. Nejde o fakta a souvislosti, hlavně že hoří auto a je u něj černoch. A nyní k tomu profilu Krteček čínský. Ten tyto zprávy dostával nebo s nimi byl jinak konfrontován v algoritmu třeba pětkrát až sedmkrát denně. A takto „vytočený“ to v rámci své sociální bubliny s osobním zaujetím zesiloval svou radikálností a společně s videi a příspěvky zároveň distribuoval i obsah politických kandidátů, kteří proti migraci vystupují a kterých se takto stal zapáleným fanouškem.

Tisíc followerů představuje, že sdělení může mít tzv. dosah sto až sto padesát tisíc uživatelů. Pokud si vytipujete deset profilů XY, tak najednou „hovoříte“ zhruba s milionem lidí. Tady máme možná jeden z hlavních důvodů úspěchu Miloše Zemana a Tomia Okamury.

Neboli, grilovat Zuckerberga je jen a pouze mediální představení pro dospělé děti ve věku 18 až 65 let, které se svými osobními daty nakládají – neuvážlivě, naivně a neukázněně. Vinit Cambridge Analytica? Jistě ano. Ovšem dodejme, že jsme jí to hodně, ale hodně umožnili. Jako když člověk odejde z bytu a nechá otevřeno dokořán. Dalším faktorem je, že všichni ti inženýři z vysoké školy života sice zvládnou mít účet na Facebooku, ale celkově jsou v rámci digitální komunikace zcela negramotní a jsou schopni distribuovat ve veřejném prostoru svým jménem dezinformace, lži a často i sprosté rasistické urážky.

A tato neopatrná praxe s vlastním soukromím a digitální negramotnost umožnily nyní politikům vyvinout tlak vůči Facebooku ze strany nadnárodních sdružení nebo národních států a poslouží jim jen k tomu dostat pod regulatorní kontrolu další část svobodného světa internetu. Tak až budeme mít kdeco zakázáno i na internetu, vyčítejme to jen sami sobě. Pak už bude pozdě sdílet všechny ty oduševnělé citáty o svobodě a demokracii. Protože to už možná bude zakázané.