Po nástupu Babišovy vlády a znovuzvolení Miloše Zemana zažívají napjatou atmosféru i rady veřejnoprávních médií. Radu Českého rozhlasu informoval ve středu generální ředitel René Zavoral o svých krocích k reportáži investigativního novináře Janka Kroupy. Ta zmapovala hospodaření koncernu Agrofert na 1700 hektarech polí s nejasnou majetkovou strukturou. Na značnou část pozemků přitom Agrofert pobírá dotace. Kroupovu reportáž Zavoral označil mj. za propagandistickou předpojatost a chystá se školit redaktory, aby nedocházelo k podobným případům.
Na reportáži o Agrofertu, který vlastnil současný premiér Andrej Babiš, chce pak Zavoral demonstrovat, jak by neměla vypadat rozhlasová žurnalistika. Stížnost na Kroupu inicioval místopředseda rozhlasové rady Tomáš Kňourek a exposlanec ČSSD Vítězslav Jandák. Na reportáž si stěžoval i sám Agrofert. Za pokus o normalizaci teď označují Zavoralovy kroky opoziční politici. Proti jeho postupu se před časem ohradili také šéfredaktoři deseti médií včetně deníku FORUM 24, k protestu se nyní přidali i samotní redaktoři Českého rozhlasu.
Rušno bylo ve středu také na Radě České televize. Radní se tu ostře střetli kvůli apelu levicového filozofa a člena televizní rady Michaela Hausera, aby na veřejnoprávní obrazovce zůstal kontroverzní dokument ruské propagandy Zapomenutí vůdci. Před časem se radní utkali i nad analýzou zpravodajství ČT z Centra pro mediální studia UK. Ta pro změnu označila vysílání České televize za nevyvážené; televize podle ní měla dlouhodobě stranit TOP 09.
Dokument za tři sta tisíc korun si objednala u CEMES Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, zprávu ale nakonec vůbec nezveřejnila. Česká televize analýzu z pera Jana Křečka dosud neobdržela a s jejím obsahem se musela seznámit na internetu. „Jestliže autoři posílají zprávu o České televizi vybraným poslancům a médiím, měli by ji poslat i České televizi,“ připomněl radní René Kühn v narážce na zveřejnění zprávy v Parlamentních listech a na mediální reakci politiků z Babišova ANO. „Nelze nevnímat sílící kritiku České televize. Od mediálních odborníků i od široké veřejnosti. Pro Radu velké téma k diskuzi, pro sněmovní mediální výbor potřeba klást přísné otázky a hledat řešení! Hned v lednu,“ napsal v bleskové reakci na Křečkovu analýzu na Twitter poslanec ANO a člen mediálního výboru sněmovny Martin Kolovratník. Později svá slova ale mírnil.
Česká televize totiž poukázala na značné nepřesnosti a účelová tvrzení, které zpráva CEMES obsahuje. Proti neprofesionálnímu zpracování se navíc ohradila u děkana Fakulty sociálních věd UK. Člen rady Michael Hauser přesto chce, aby se rada zprávou zabývala. „Ta analýza zavání už na dálku politickou objednávkou. Tak plytký dokument nelze brát vůbec vážně. Už na dálku je z něj cítit ta zoufalá a úporná snaha za každou cenu znevěrohodnit zpravodajství veřejnoprávní televize a vlichotit se současné moci. Od ANO až po Hrad. Veřejnoprávní televize není a nesmí být servilní Barrandov,“ ohrazuje se proti snahám radního Hausera jeho kolega Zdeněk Šarapatka. Ten během schůze rady nepřímo poukázal i na možný podíl levicových členů Rady ČT na samotné přípravě Křečkovy zprávy.
Do sporu se radní ČT dostali také kvůli osmidílnému seriálu televizních dokumentů Zapomenutí vůdci. Cyklus byl odvysílán v rámci připomínky 100 let od Říjnové revoluce v Rusku a mapuje hlavní politické protagonisty sovětské éry. Podle Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů jde přitom o překroucený obraz skutečných událostí. „Odporná záležitost. Koukám na dokument o jednom z největších zločinců 20. století Lavrentijovi Pavlovičovi Berijovi z ruského cyklu Zapomenutí vůdci. Takovou obludnou propagandu komunistických zločinů už jsem dlouho neviděl. Člověk odpovědný za vraždy statisíců osob včetně polské elity v Katyni je vykreslován jako velký politik. Nechápu, jak to někdo může schválit k vysílání,“ rozčílil se na sociálních sítích Blažek.
Česká televize teď seriál stahuje z vysílání. „Rozhodnutí chápu jako varování před vysíláním pořadů, které ukazují neznámé či přehlížené stránky historie dvacátého století. Bylo by neblahé, kdyby Česká televize přestala vysílat dokumenty tohoto typu. Nevěděl jsem například, že v gulagu byly zavedeny platy,“ hájí seriál dál radní Hauser. „Odborníkům, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání i samotnému vedení České televize je jasné, že dokument je čirá ruská propaganda. Přesto tu zažíváme snahu o ideologické tlaky,“ varoval radu Zdeněk Šarapatka. Podle něj takové snahy v posledním měsíci zesilují.
V této souvislosti radě připomněl dotaz na vedení ČT, zda je v ateistické zemi nutný takový rozsah náboženského vysílání. Podle zvukového záznamu veřejnoprávní televize z listopadového jednání rady je autorem výroku další člen televizní rady, levicový novinář Vratislav Dostál. „Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení,“ uvádí přitom zákon o České televizi.
I kvůli těmto sporům podporujme prosím nezávislá média. Předplaťte si magazín Revue FORUM! ZDE. Děkujeme.