Poslanec Pavel Blažek (ODS) se v Lidových novinách vyjádřil k podezření, že by za skupinou Šuman mohli stát agenti rozvědky. Řekl: „Pokud by se měla potvrdit slova současného premiéra o tom, že jsou to orgány rozvědky, které ho nezákonně odposlouchávaly, byl by to obrovský problém, který se nebojím přirovnat k aféře Watergate.“
Tady je třeba, padni komu padni, rozlišit tři věci. Zda Babiše odposlouchával někdo z rozvědky. Zda to bylo nezákonně a nakonec co je obsahem těch odposlechů.
V aféře Watergate šlo nikoli o tajné služby, ale o lidi Richarda Nixona a jen technicky odposlechy měli zajistit bývalí agenti CIA. Nezákonné to bylo a šlo o politiku a tajné fondy na financování poškození protivníka, v tomto případě Demokratické strany. Nixon navíc po odhalení akce lhal. K odposlechům nedošlo, takže jejich obsah se nemusel řešit.
V Babišově případě k odposlechům došlo a víme z nich, že Babiš ovlivňoval novináře svých médií a má poněkud zmatené názory na listopadový zvrat v roce 1989 a vyjadřuje se jako dlaždič, nikoli jako ten konstrukt, co místo sebe nastrkuje a Facebooku a Twitteru. To poslední by ještě šlo pochopit, takhle se vyjadřujeme občas všichni, to ostatní nikoli.
Pokud by – a to jsme pořád jen u verze pana Babiše – nějaký agent prováděl nelegální odposlechy, jde o to, zda tak činil na základě své nechuti, nebo byl úkolován v rámci nějakého širšího protibabišovkého spiknutí. Další věcí je, že Babiš potřebuje státní aparát „pročistit“ podle svých představ, tedy podle představ agenta StB a trestně stíhané osoby.
Nezákonně se nemá odposlouchávat nikdo, ani Babiš. To bychom ale předjímali výsledek vyšetřování. Bylo by možná dost pikantní, kdyby se nakonec u případného soudu pouštěly hodiny všeho, co Babiš ještě řekl. Samozřejmě veřejně, jako se to přihodilo Nečasovi.