Anketa Zákon roku vrcholí. Mezi šestici finalistů vybrala nominační rada i přes vnitřní rozpory kontroverzní zákon o elektronické evidenci tržeb. Jde podle ní o moderní normu narovnávající podnikatelské prostředí. V radě se pro jeho nominaci vyslovili zástupci velkých podnikatelských svazů, které EET vždy podporovaly. Hlas živnostníků v ní zastoupen není, zatímco ministr financí už vyjádřil potěšení.
Ochrana a podpora podnikání?
Anketu Zákon roku organizuje poradenská společnost Deloitte Legal. Jejím cílem je ocenit ty právní normy, které měly v uplynulém kalendářním roce pozitivní dopad na byznys. Je společným projektem zástupců vybraných firem a asociací z různých oblastí podnikání, přičemž se jí pravidelně účastní stovky společností.
[ctete]116375[/ctete]
Je pozoruhodné, že ve dvacetičlenné nominační radě rozhodující o tom, které zákony se ankety nakonec zúčastní, se z podnikatelských svazů vyskytují pouze přesvědčení podporovatelé EET. Jde o reprezentanty hlavně velkých firem ze Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a Svazu obchodu a cestovního průmyslu, které se letos zapojily nově.
Letošnímu výběru nominovaných zákonů předcházela podle slov předsedy nominační rady ankety Tomáše Babáčka z Deloitte Legal bouřlivá diskuse. „Bez diskuse, v jaké oblasti a jakou formou má stát zákonem korigovat podnikání, se ale neobejdeme. Zásadní je přinášet nejen regulaci, ale také ochranu a podporu podnikání.“
O této formě mají zástupci podnikatelů v nominační radě zřejmě jasno, když podpořili zařazení elektronické evidence tržeb. „Zákon je stručný a poskytuje základní kostru pro systém EET, který se dolaďuje širokou osvětou a zveřejňovanými otázkami a odpověďmi ministerstva financí a finanční správy,“ chválí Babišovu normu v Hospodářských novinách viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a člen nominační rady František Chaloupecký. Oceňuje také to, že jeho přípravě předcházela řada konzultací a na praktické obavy podnikatelů ministerstvo následně reagovalo.
Čím více se to zavede, tím lépe
Tady nejde o nominace na titul nejbyrokratičtější Zákon roku, není to vtip. Zástupce velkého průmyslu a dopravy myslí svá slova při vědomí chaosu a praktických dopadů na nejmenší podnikatele, které zavádění EET provázely, smrtelně vážně. Dlužno však dodat, že k samotné podstatě EET se dříve mnohem pregnantněji vyjádřil samotný prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Čím více se to zavede a čím více lidí to postihne, tím lépe,“ tvrdil už loni.
Úspěch EET při výběru ocenila i další členka nominační rady a prezidentka Svazu průmyslu a obchodu Marta Nováková. „Vítáme aktivitu ministerstva financí, protože jde o průlomový přístup při návrhu zákona,“ vyjádřila svůj postoj už v minulosti.
EET podporují i zástupci Hospodářské komory, jejíž prezident Vladimír Dlouhý se stal vášnivějším propagátorem zákona než samotné ministerstvo financí. Podobně jako Hanák brojil proti všem výjimkám a prosazoval co nejplošnější dopad. A to i přesto, že názory uvnitř členstva komory nejsou jednoznačné.
Babišovi „kolaboranti“
O Dlouhém a Hanákovi je ovšem už všeobecně známo, že zastupují zájmy především velkých firem, nikoli drobných podnikatelů, vytvářejících vysoké procento hospodářského výkonu a představujících 90 procent všech podnikatelských subjektů. Proto jejich adorace EET, nejvíce dopadající právě na nejmenší podnikatele, nepřekvapí a hraničí s kolaborantsvím.
Oba nahlížejí na ekonomiku podobnou optikou jako Andrej Babiš. Proto mají utkvělou představu, že je nutné tvrdě si došlápnout na ty nejslabší, kteří se podílejí na šedé ekonomice jen zhruba sedmi procenty. Zatímco ke stamilionovým daňovým optimalizacím velkých firem v čele s Agrofertem, možná za hranou zákona, se nevyjadřují.
Ministr financí samotnou nominaci EET mezi finalisty, která mu už nyní bezpracně marketingově pomáhá, přivítal. „Umístění jednoho z klíčových zákonů z dílny ministerstva financí, který se nám podařilo prosadit, mě samozřejmě moc těší. Ve většině zemí EU je evidence tržeb standard, na nějž jsou lidé zvyklí,“ tvrdí a stále přitom opakuje lež o masivním rozšíření podobného typu on-line pokladen. Velmi neúspěšně s mizivým výsledkem předpokladu zlepšeného výběru daní a snížení šedé ekonomiky byly zprovozněny pouze v Chorvatsku a Slovinsku.
Jedno opatření za druhým
Výběr zákonů, o kterých se bude v anketě do konce května hlasovat, provázely uvnitř nominační rady rozpory. Někteří členové upozorňovali na doposud nevyjasněný poměr mezi očekávanými přínosy EET a náklady na její spuštění zejména pro drobné podnikatele nebo dopad na základní práva a na ochranu dat.
Výběr nominační rady podrobil kritice jeden z jejích členů z prezidia Komory daňových poradců, Jiří Nesrovnal. Jak uvedl pro Hospodářské noviny, jde podle něj o kvalitu, jednoznačnost a nespornost daného zákona.
„Na podnikatele se v poslední době valí jedno opatření za druhým. A pod vlajkou boje proti daňovým únikům (proti kterému samozřejmě není možno nic namítat) jim přinášejí značnou administrativní zátěž, mnohé výkladové problémy a potenciální riziko mnohdy drakonických sankcí v podobě opatření k vynucení nápravy umožňující uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu podnikání,“ tvrdí Nesrovnal.
[ctete]111342[/ctete]
„Namátkou lze zmínit kontrolní hlášení s jeho šibeničními lhůtami a mnohdy výraznými sankcemi (jež začaly být v poslední době ve velkém ukládány) i za bagatelní pochybení. Na to plynule navázala EET se všemi problémy při aplikaci a zavádění, a především mnohdy infarktovými situacemi pro podnikatele,“ dodal v odůvodnění, proč si nemyslí, že by si zákon o EET nominací zasloužil.
Také není jasné, proč nominační rada opomněla manipulace a nesrovnalosti, kterými podnikatele a veřejnost zásobuje finanční správa v čele s Martinem Janečkem. Dvojnásobně mu nesedí čísla podnikatelů zatím zapojených do EET, daňový výnos DPH sotva kopíruje růst spotřeby, a přínos EET je tudíž neměřitelný. Ministerstvo přitom v nákladné kampani fabuluje, že samotná EET vynese 18 miliard korun.
Už nyní je zjevné, že nominační rada ankety Zákon roku podlehla svodům tuhé regulace balkánského střihu, místo aby jí šlo o vypíchnutí těch zákonů, které skutečně podnikatelům pomáhají. Ale třeba jim o to z nějakých důvodů vůbec nejde.