V neděli 1. října startuje Účtenkovka, státem organizovaná účtenková loterie. Ministerstvo financí se ji snaží prodat jako zábavnou hru, ve skutečnosti jde o příliš drahý udavačský špás. Jeho hlavním cílem je zvýšit kontrolu nad podnikateli používajícími EET tím, že do ní zapojí statisíce hráčů-kontrolorů s minimální šancí na vysokou výhru.

Účtenkovka je navzdory lákavě natřené marketingové fasádě dosavadním vrcholem fízlovacího a propagandistického tažení státní správy proti malým podnikatelům. Stát jim za působení současného ministerstva financí v rukou hnutí ANO a se souhlasem koaličních partnerů rekordně utahuje šrouby.

V pojetí této garnitury platí, že čím více stát na bedra podnikatelů nakládá byrokracie a nových povinností, úměrně tomu zvyšuje dozor nad jejich dodržováním. Proto resort financí přijal necelou tisícovku nových úředníků, znásobil papírování, kontroly, sankce a malým firmám i náklady.

Dosavadní kontroly nestačí

První vlna elektronické evidence tržeb byla spuštěna před deseti měsíci, přičemž se do ní zapojilo 155 tisíc podnikatelů v restauračních a ubytovacích službách a obchodu. Hlavní díl podnikatelské sféry se má připojit příští rok.

Zatím však zavedení EET přináší spíše negativa jak pro podnikatele, tak pro jejich zákazníky, o čemž pochopitelně finanční správa mlčí. Přispělo k uzavření stovek hospod a obchůdků, hlavně na vesnici. Ti ostatní většinou zdražovali, přičemž cena například denních menu v restauracích stoupla v průměru o 10 procent, což napomohlo k rychlému růstu inflace v zasaženém sektoru.

EET není příliš populární ani v podnikatelské sféře, což prokazují průzkumy neplacené ministerstvem financí. Sedmdesát procent podnikatelů se staví proti, přičemž 63 procent by uvítalo její úplné zrušení.

Není divu. Finanční správa se pod vedením agilního ředitele Martina Janečka skutečně činí a intenzita státní represe prudce stoupá. Za tři čtvrtě roku od startu provedli úředníci 56 tisíc kontrol používání EET, uzavřeli osm provozoven a uložili 1688 pokut, největší zatím ve výši 150 tisíc korun. To však evidentně nestačí.

Z pohledu státní správy však existují i další důvody pro zavedení státem dotované loterie. Lidové noviny zmínily, že z průzkumu agentury Kantar TNS z konce loňského roku vyplývá spíše vlažný až odmítavý vztah českých občanů k EET. Celkem 88 procent uvedlo, že by to nechali být, kdyby jim obchodník nebo hospodský nedal lístek z pokladny, a 59 procent zákazníků dodalo, že žádnou účtenku nechtějí. Tento poměr by měla obrátit právě Účtenkovka.

Ministerstvo financí se však při její propagaci dopouští argumentačních faulů a manipulací. Kterých například?

Armáda dobrovolných kontrolorů

„Účtenkovka je hra, díky které bude efektů EET dosaženo snadněji a lépe,“ tvrdil Andrej Babiš. Co tím myslel? Finanční úřady jsou přes navýšení počtu úředníků zahlceny novou agendou zejména kontrolních hlášení. Stát si spuštěním loterie usnadňuje práci, protože vytváří armádu stovek tisíc dobrovolných kontrolorů, jakýchsi konfidentů finanční správy.

Vzhledem k mizivé pravděpodobnosti hodnotnější výhry budou mít největší užitek nikoli zákazníci, ale finanční úřady. Jelikož Finanční a Celní správa ČR nebudou mít nikdy dostatek kapacit, je hlavním účelem spuštění loterie zapojení veřejnosti do kontroly podnikatelů. Pokud zákazník odešle kód z účtenky, která nebude zanesena v systému, může finanční správa obchodníkovi, hospodskému či výhledově řemeslníkovi uštědřit pokutu až půl milionu korun nebo daň doměřit.

Hlavní cena 100 korun

„Zákazníky se snažíme pozitivně motivovat především atraktivními výhrami a slušnou šancí na jejich získání,“ prohlašuje ministr financí Ivan Pilný. Totéž tvrdil jeho předchůdce Andrej Babiš. Nic není vzdálenějšího pravdě.

Ministerstvo financí předpokládá, že bude měsíčně rozdělovat 21 025 výher, z toho ovšem drtivou většinu 20 tisíc obnášejí výherní ceny 100 korun a dalších tisíc výher po 1000 korunách.

Pokud by se losování zúčastnila desetina z 370 milionů účtenek (tolik jich aktuálně eviduje finanční správa za měsíc), na nějakou výhru dosáhne zhruba jeden účastník z 1500. Pokud tedy vlastní chytrý telefon pro stažení příslušné aplikace nebo mu bude stát za to na příslušném webu vyplňovat komplikované formuláře. Kdo příliš neovládá nové technologie nebo k nim nemá přístup, bude mít smůlu.

Není ovšem těžké si spočítat, že pravděpodobnost vyhrát jednu z bombasticky avizovaných pěti nejvyšších výher, v čele s milionem korun nebo automobilem, je mikroskopická.

Státem posvěcené pokrytectví

Účtenkovka je státem posvěcené pokrytectví. Andrej Babiš proslul útoky proti hazardním hrám a loterijnímu průmyslu. Nyní je sám autorem loterie financované z kapes daňových poplatníků, konkurující soukromým subjektům. Na jedné straně poukazuje na společensky problematický morální hazard této sféry a zpřísňuje jeho regulaci, na druhé straně ji použije jako státní bič na prosazování jeho zájmů.

Náklady až 90 milionů ročně

Ministr Pilný, který převzal štafetu propagátora této „zábavné hry“, se tváří, že na Účtenkovce stát vydělá. Zatím však platí, že její provoz přijde na téměř 90 milionů korun ročně, z toho 65 milionů stát vydá na výhry, 15 milionů na provoz a další miliony na propagaci, zasílání SMS a další poplatky. Slovenský příklad navíc ukazuje, že přínos podobné státní loterie je mizivý.

Slovenské ministerstvo financí odhadlo dodatečný výnos z loterie na 7 až 8 milionů eur, tedy zanedbatelných 0,17 procenta vybrané DPH. Rozsah šedé ekonomiky jen na únicích této daně tu dosahuje zhruba dvě miliardy eur (0,4 procenta přínosu loterie).

Slovenské fiasko

Slovensko je dokladem, že obdobné projekty v několika zemích východní Evropy skončily fiaskem. Premiér Robert Fico ji zavedl v roce 2013 a prvního kola se účastnilo 253 tisíc lidí, kteří si zaregistrovali víc než sedm milionů účtenek. Rekordu dosáhl superudavač, který si pojišťoval výhru 2672 lístky. Po počátečním boomu však následoval prudký pokles. Dnes se slosování účastní místo milionů stovky tisíc účetních dokladů.

Účtenkovka odvádí pozornost od skutečně velkých daňových úniků a snaží se popularizovat sporné zavedení EET. Je jen dalším předvolebním trikem hnutí ANO, v konečném důsledku posilujícím atmosféru fízlování a udavačství. Kdo nechce mít s těmito praktikami nic společného, měl by tento nesmyslný a drahý špás ministerstva financí bojkotovat.

Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora