Na novinářské scéně se opět šikují stateční bojovníci, kteří chtějí odhalit totožnost anonymního twitterového účtu Julius Šuman. Místo, aby bránili veřejnost před Babišem,  brání Babiše před Šumanem.

Jistě budou tvrdit, že brání veřejnost před praktikami anonymního kompromitování, ale to je nesmysl. Už prostě proto, že obsahem Šumanových sdělení není nic jiného, než krystalicky čistá a ověřitelná pravda o něčem, co je pro veřejnost naprosto zásadní. Statisícová sledovanost Šumanových sdělení je odrazem toho, že to velká část veřejnosti ví.

Tajemnému Šumanovi se naposledy „statečně“ postavil pan Klimeš z Economie a ‒ světe div se ‒ jeho antišumanovský text ihned sdílel na Twitteru samotný Andrej Babiš (tedy spíše Marek Prchal). To musí být opravdu hvězdná chvíle v životě komentátora, když takhle nezištně pomůže vůdci nejsilnější strany, který chce změnit ústavu a bojuje proti parlamentní demokracii.

Je to zvláštní fenomén: Veřejnost má před očima zřetelné doklady o tom, že favorit voleb a kandidát na českého předsedu vlády Andrej Babiš podváděl při žádosti o padesátimilionovou dotaci. Přitom namísto vyvození logických důsledků a zásadních rizik pro řízení státu takovým člověkem se novináři, kteří formálně nepatří do Babišových stájí, zabývají nikoli obranou veřejnosti, ale naopak obranou predátora moci.

Boji se Šumanem se bohužel věnuje i novinář, u něhož je takový postoj velmi smutný. Je to Jaroslav Spurný z Respektu, který kdysi odhalil mnoho důležitých aspektů z Babišova podnikání. Kupříkladu ukázal, jak se Babiš zmocnil státního podniku Agrofert. Psal to ovšem tehdy, když to ještě nebylo moc důležité, protože Babiše širší veřejnost neznala. Nyní Jaroslav Spurný oznámil, že brzy odhalí, kdo stojí za uměleckým pseudonymem Julius Šuman. Super. Těšíme se.

Rozkrývání Šumana je tragikomická hra na slepou bábu. Kdekdo už byl za tvůrce twitterového účtu označen a relevanci to nemá žádnou. Je to buď projevem naprosté povrchnosti, a nebo je za takovým postojem nějaký jiný podivný zájem.

Podstatné vůbec není, kdo je Šuman. Podstatné je přece to, kdo je Andrej Babiš!

Šuman totiž nechce být premiérem. Babiš ano.

Navíc všechno, co Šuman zveřejnil, už normálně myslící člověk dávno ví. Jen ta Šumanova názornost a komunikační schopnost je opravdu fascinující. A v tom je i velice záslužná.

V normální době, v níž by existovala férová politická soutěž a média by plnila svou roli obrany veřejnosti před těmi, kdo zneužívají moc, by se Julius Šuman mohl pod svá zjištění podepsat. Jenže my už nežijeme ve standardní demokratické společnosti. Tu jsme opustili ‒ někteří z nás ovšem nechtěně ‒ už v roce 2013, kdy se tu fakticky změnil režim a novinářská obec se z větší části stala aktivistickou vozovou hradbou na obranu nových mocenských pořádků. A často pod falešnou záminkou serióznosti předstírají, že je oligarchický vůdce těchto nových pořádků legitimním a standardním politikem demokratické scény. Není, a ti lidé to dobře vědí. Buď ho z různých důvodů skrytě podporují, a nebo jsou jeho užitečnými idioty. Není od věci ani možnost, že i oni upřímně nechtějí parlamentní demokracii a destrukce polistopadové svobodné společnosti se jim vlastně líbí.

Kdo to je Julius Šuman, je v podstatě úplně jedno. Udělal hodně pro obranu svobodné společnosti. Třeba jednou dostane ‒ pochopitelně v anonymitě ‒ státní vyznamenání. A navíc se mi líbí jeho ironický humor.

 

Pavel Šafr
Pavel Šafr
Šéfredaktor deníku FORUM 24
Další články autora