Skupina velkých světových ekonomik G20 se v závěrečném komuniké ze summitu v Hamburku dnes přihlásila k volnému obchodu. Devatenáct členů se vyslovilo i pro rychlé naplnění klimatických cílů, zároveň ale vzalo na vědomí odlišný postoj Spojených států. O tom, zda se závěrečné prohlášení vůbec podaří schválit, panovaly během dvoudenního summitu pochybnosti.

Hlavním důvodem složitých vyjednávání byl zejména odlišný pohled amerického prezidenta Donalda Trumpa na otázky volného obchodu a ochrany klimatu. Trump opakovaně hovoří o zavedení protekcionistických opatření a v červnu rozhodl, že Spojené státy odstoupí od pařížské dohody o ochraně klimatu.

V obou otázkách se nakonec vyjednavačům podařilo najít kompromis. Skupina G20 se tak sice hlásí k volnému obchodu bez protekcionismu, zároveň ale uznává roli „legitimních obranných instrumentů“ v takovém obchodě. Státy chtějí také bojovat proti nekalým obchodním praktikám.

Pokud jde o ochranu klimatu, dalo 19 členů uskupení velkých ekonomik najevo, že je pařížská dohoda nezvratná a že ji chtějí rychle naplit. Zároveň ale přijaly formulaci Washingtonu, že USA chtějí s ostatními zeměmi úzce spolupracovat a pomáhat jim „v čistším a účinnějším využití fosilních paliv“. Právě v části o klimatu je závěrečné prohlášení velmi nezvyklé, většinou totiž taková komuniké obsahují jen pasáže, které podporují všichni členové G20.

Německá kancléřka a hostitelka summitu Angela Merkelová na tiskové konferenci po skončení jednání dnes vyjádřila spokojenost s tím, že se uskupení G20 shodlo na podpoře volného obchodu bez protekcionismu. Věří, že společně lze dosáhnout více, než když jedná každý sám. Zároveň poznamenala, že chtěla, aby se v závěrečném komuniké nemaskovaly neshody. To se týká především oblasti ochrany klimatu a pařížské dohody o něm.