Předseda KSČM Vojtěch Filip, evidovaný ve svazích StB jako agent Falmer, nepovažuje Státní bezpečnost za zločineckou organizaci, ale za běžnou službu státu. Nemá důvod omlouvat se za rok 1968 a pochvaluje si, že dohody s Andrejem Babišem platí.

[ctete postid=“210902″ title=“Chce posunout zemi dál, pochválil Jakeš premiéra Babiše. Zemana ctí“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/08/Jakeš-1-385×230.jpeg“ excerpt=“Bývalému generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Miloši Jakešovi podle jeho slov nikdy “ permalink=“http://forum24.cz/chce-posunout-zemi-dal-pochvalil-jakes-premiera-babise-zemana-cti/“]210902[/ctete]

Filip poskytl rozhovor internetové televizi XTV (29. 8. 2018), která dala nedávno prostor bývalému generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Miloši Jakešovi. Rozdíly v hodnocení minulého režimu jsou u obou jen kosmetické. Současný Jakešův nástupce dokonce zašel ještě dál, když zpochybnil náhled na fungování obávané totalitní tajné policie.

Nemám důvod se omlouvat

Předseda KSČM zavzpomínal, že v den invaze před padesáti lety jeho otec prohlašoval, že se dala očekávat, protože vedení strany nekomunikovalo s Moskvou. „Mamince bylo líto, že ti kluci nesměli ani do krámu, a tak jim koupila rohlíky,“ dodal. Tím je řečeno z hlediska postojů k okupaci Filipova rodinného zázemí vše. Dovršil to výrokem, že „za 68. rok nemá důvod se omlouvat“, i když se omluvili i Brežněvovi nástupci Gorbačov s Jelcinem.

Dnes pouze lituje, že z historického hlediska tato akce poškodila komunistické hnutí v celém světě a některé chyby a omyly by neopakoval. Hlavně politické procesy, které však podle něj byly i na Západě. Jenže druhým dechem dodává, že pilíř komunistické moci, Státní bezpečnost, byla běžná zpravodajská služba jako v jiných zemích. Nesouhlasí s hodnocením, že šlo o zločineckou organizaci.

StB měla právo chránit režim

„Jako zpravodajská služba to byla služba státu a chránila ten politický režim, na to měla právo. Každý stát si vytváří své zpravodajské služby, to by se musely zpravodajské služby ocejchovat v každém státě,“ myslí si Filip. Nevidí tak žádný rozdíl mezi počínáním tajných služeb v demokratických zemích a autoritářských režimech.

Dlužno připomenout, že samotný Vojtěch Filip se soudil o vědomou spolupráci s tajnou policií. Soud v roce 2006 uznal jeho obhajobu, že o spolupráci s komunistickou rozvědkou nevěděl. Podrželi ho řídící důstojníci, kteří mu dosvědčili, že s nimi sice spolupracoval, ale netušil, že komunistickou rozvědku, s níž podepsal závazek, řídí Státní bezpečnost. Filip tedy sice donášel, ale nevěděl prý, že jde o tajnou policii.

Vzhledem k poslednímu vývoji v sousedním Slovensku, kde Ústavní soud zrušil rozsudky nižších soudů vyviňující Andreje Babiše z vědomé spolupráce s StB, lze dnešní optikou na tento rozsudek nahlížet s velkou obezřetností. Slovenský Ústavní soud totiž mimo jiné průlomově konstatoval, že stavět obhajobu na výpovědích řídících důstojníků Státní bezpečnosti je nevěrohodné.

Není důvod, aby totéž neplatilo pro Českou republiku, zvláště pokud Filip zaměstnal „svého“ řídícího důstojníka Františka Hanzalíka, který v jeho prospěch svědčil u soudu, ve své advokátní kanceláři.

Spolehlivý a oddaný agent

Filip byl v záznamech StB veden jako ideologický spolupracovník a za svou práci byl několikrát finančně odměněn. Z archivních dokumentů vyplývá, že spolupracoval velmi aktivně a vědomě. „Našli jsme záznamy o padesáti pěti schůzkách,“ zhodnotil jeho činnost historik Petr Blažek.

Z neúplného svazku, který StB na Vojtěcha Filipa vedla, vyplývá, že si jej rozvědka vybrala pro „práci tipaře“, který měl pro Státní bezpečnost shánět další spolupracovníky, což dokládají i pozdější osobní svědectví. Zprávy řídících důstojníků jej hodnotí jako spolehlivého a oddaného agenta, který poslední finanční odměnu převzal ještě 1. prosince 1989.

Tehdy k tomu Filip uváděl, že budoval socialistické hospodářství a honoráře od rozvědčíků bral jako „náklady, které vynaložil pro zajištění úkolu“. Že by skutečně nevěděl o tom, s kým má tu čest?

Pilíř normalizačního režimu

Vraťme se k nehorázným lžím, které dnes předseda KSČM, i když z pochopitelných důvodů, šíří o povaze Státní bezpečnosti. Jak vidno, je nutné v době stále intenzivnější relativizace totalitního režimu stále připomínat skutečnost.

[ctete postid=“210924″ title=“Zeman nechtěl vystoupit s normalizačními komunisty. Jednoho jmenoval premiérem“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/08/Zeman-a-Toman-385×230.jpeg“ excerpt=“Ostudné ignorování padesátého výročí invaze „bratrských“ vojsk vysvětlil prezident “ permalink=“http://forum24.cz/zeman-nechtel-vystoupit-s-normalizacnimi-komunisty-jednoho-jmenoval-premierem/“]210924[/ctete]

Historik Prokop Tomek uvádí, že Státní bezpečnost byla politickou policií, bez níž by se normalizační režim zhroutil. Nejenže se podílela na perzekucích „nepohodlných“ osob, ale zároveň přes síť desítek tisíc naverbovaných udavačů vytvářela ve společnosti atmosféru strachu a nesvobody.

„Na počátku sedmdesátých let připravila StB několik zmanipulovaných soudních procesů se stoupenci reforem a pochopitelně se až do konce režimu podílela na soudní perzekuci mnoha občanů,“ uvádí Tomek, i když si v době normalizace už nepočínala tak drakonicky jako v padesátých letech, kdy se přímo podílela na justičních vraždách.

100 tisíc perzekucí

„Prováděla však také nátlakové a často velmi brutální akce proti opozici, jako byla například akce Asanace, de facto vyhánění disidentů do exilu. Státní bezpečnost vypracovala pro každého vytipovaného jednotlivce zvláštní plán, podle kterého systematicky otravovala život jemu i jeho rodině. Docházelo také k přepadením, k bití a k vydírání, dokonce je znám i případ nastražené výbušniny. Své oběti StB nejen předávala k trestněprávnímu postihu, ale také je sama skrytě fyzicky trestala. Podle dostupných údajů vykonala Státní bezpečnost v letech 1969–1989 v Československu zhruba 100 tisíc tzv. preventivně-výchovných opatření. Zpravidla šlo o postihy v zaměstnání či ve škole, o zamezení ,výhod‘, hlavně cest do zahraničí, a nejčastěji pak o zastrašující pohovory,“ uvádí dále Tomek, což koriguje nestoudné dezinformace šířené Filipem.

Zřejmě i z pocitu jisté sounáležitosti má Vojtěch „Falmer“ Filip tak blízko k velkokapitalistovi Andreji „Burešovi“ Babišovi, když si dnes spolupráci na vládní úrovni pochvaluje.

„Všechno, na čem jsme se s Babišem dohodli, potom nakonec platilo,“ odpovídá v rozhovoru pro XTV na otázku, jestli je současný premiér fér chlap. A ideologické „předsudky“ o vykořisťovatelích pracujících jdou přitom stranou.