V několika posledních letech jsme svědky rapidního nárůstu počtu trestně stíhaných advokátů. Samozřejmě že existují případy, kdy je trestní stíhání advokáta důvodné, protože se buď v rámci výkonu advokacie, či mimo ni dopustí trestného činu. Většinou však nejsou stíháni jako hlavní pachatelé, ale jako pomocníci svých klientů, kteří buď domněle či skutečně porušili normy trestního práva. Tyto případy by měly být varovným signálem veřejnosti, že se systémem spravedlnosti je něco v nepořádku. Hlavní úlohou advokátů je totiž právě právní pomoc klientům. Trestní stíhání advokátů za pomoc klientům ohrožuje elementární základy právního státu. Fakticky například znehodnocuje ochranu advokátního tajemství a možnost zvolit si svého obhájce. Pokud je advokát stíhán společně se svým klientem, nemůže ho samozřejmě v dané věci zastupovat před soudem. Prostřednictvím advokáta se také policie často snaží získat důvěrné informace týkající se klienta, a to povětšinou prohlídkou prostor advokátní kanceláře. Je totiž vysoce pravděpodobné, že klient bude mít u advokáta uloženy citlivé a důvěrné dokumenty, ke kterým by policie jinak legálně nemohla získat přístup. V advokátní kanceláři bývá také archivována důvěrná komunikace mezi klientem a advokátem. Pokud je taková komunikace zpřístupněna orgánům činným v trestním řízení, stává se právo na spravedlivý proces a právní ochranu iluzorní.

Trestní stíhání advokáta za pomoc klientovi je zásadním útokem na kontradiktorní povahu trestního procesu, kdy na jedné straně stojí státní zástupce a na druhé straně obžalovaný zastupovaný svým advokátem, který kompenzuje slabší postavení obžalovaného v  řízení. Pokud je však advokát sám v pozici obžalovaného, ocitá se dlouho budovaný systém trestního práva v troskách. Z povahy věci navíc vzniká i konflikt zájmů mezi klientem a jeho advokátem, protože tento konflikt je vztahu hlavního pachatele a pomocníka pachatele imanentní. V rámci své obrany tak musí advokát zradit jednu z nejdůležitějších zásad své profese, a to loajalitu ke svému klientovi.

Trestní stíhání advokáta je také velmi účinným nástrojem zastrašení advokáta a jeho odstranění z případů, kde podle policie či státního zastupitelství komplikuje těmto orgánům činnost přílišnou obranou svého klienta. Je nutno tyto případy dát do kontextu se snahou některých státních zástupců o zdánlivé zjednodušení trestního řádu, které však ve skutečnosti bude spočívat v redukci práv obžalovaného. Pokud však z právního řádu odstraníme či omezíme možnost právní pomoci advokátem a rozsah práv obžalovaného, dospějeme k určité podobě inkvizičních procesů.

Advokacie je povolání, které má z hlediska významu pro společnost mimořádný význam.  Je službou společnosti při nalézání a uplatnění práva. Advokáti přispívají ke spravedlnosti ve společnosti. Jednou z úloh advokacie je totiž ochrana veřejných zájmů. Povolání advokáta je ve společnosti nezbytné proto, že existuje potřeba právních služeb. Pokud budou advokáti ze systému spravedlnosti vytlačováni či zastrašováni, sníží se tím ochrana práv všech, a to i těch, kteří jsou současnému represivnímu tažení proti advokátům nakloněni.

Trestat advokáty za výkon jejich profese bude v konečném důsledku škodlivé pro celou společnost, protože takový postih bývá většinou předzvěstí nástupu policejního státu.

JUDr. Aleš Rozehnal, advokát

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner