Téměř jako zaklínadla používá stále dokola několik slov Tomio Okamura. Mezi těch několik slovíček patří i demokracie a svoboda. Jak už to s Okamurou bývá, praxe je naprosto jiná. Před několika dny dokázal, jaká svoboda a demokracie je v jeho straně. Vyloučil člena SPD z Plzně Zdeňka Maštalíře.
Čím se provinil? Měl ostatním členům posílat e-maily s nesouhlasnými názory na kroky vedení strany. Na místo diskuse ho jednoduše vyhodili. Humorné je, že pod dopisem o vyhazovu ze strany je podepsán Jiří Staník, ten, kterého vyšetřuje policie kvůli tomu, že ve sněmovně posílal menšiny do plynu. Tedy ten, který by sám měl s ostudou rezignovat a zmizet z politiky. Pokud jde o Maštalíře, byl významným členem SPD a náruživým propagátorem Ruska. SPD je zkrátka fajn parta.
Ten rychlý vyhazov není ničím překvapivým. Okamura tak prostě řeší lidi. Média, jejichž novináři si o něm dovolí utrousit kritické slovíčko, ignoruje, uráží a například jim nedovolí účast na sněmu SPD. Tomia Okamuru je prostě možné jen oslavovat, kdo to nedělá, jde.
Okamura tím prozrazuje, jak se bude chovat, až bude ve vládě. Autoritativně, nepovede diskusi, slova, kterými se teď ohání, jako je svoboda a demokracie, si představuje úplně jinak. Zřejmě on určuje jejich význam. A to je ta strana, od které dnes Miloš Zeman pravděpodobně získá podporu.