Většinou lidé cítí jako přepjaté, když začnete mluvit o tenčící se svobodě. Veřejnost si nechce připustit, že se u nás nenápadně, pomalu, ale jistě, vytváří režim, který se svobodnou společností bude mít pramálo společného. Tvrzení, že se vytrácí svoboda podnikání, je často nevěřícně přijímáno i samotnými živnostníky a malými podnikateli, kterých se týká především.

Přitom je to zjevné. Loď svobodného podnikání se potápí, ale my „tančíme“. Tedy, samozřejmě netančíme doopravdy, na to nemá živnostník čas. Pracujeme, podnikáme, živíme se. Malý podnikatel a živnostník se stará, aby měl dost zakázek. Musí vydělat dost na to, aby zaplatil nájem, elektřinu, aby zaplatil svým zaměstnancům, aby odvedl státu odvody z mezd, daně, poplatky, pojištění. Střídají se u něj nejrůznější kontroly, musí vyplňovat hlášení, daňová přiznání, kontrolní hlášení, statistické výkazy. Je odpovědný za svoje podnikání, ale i za to, co s jeho podnikáním vůbec nesouvisí, třeba za exekuce svých zaměstnanců.

Malí podnikatelé a živnostníci nemají kdy zabývat se pro ně tak odtažitými jevy, jako je velká politika, a tak neuchopitelnými pojmy, jako je moc státu, práva občanů a svoboda podnikání. Je přece tak těžké uvěřit, že by vláda dělala něco nekalého, že by pro nás připravovala něco špatného, že by se úmyslně snažila nás poškodit. A na to vrchnost sází.

Proč se zaměřila vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL právě na malé podnikání? Protože jí malí podnikatelé a živnostníci strašně lezou na nervy svou nezávislostí. Malí podnikatelé a živnostníci nepotřebují péči státu. Nechtějí dostávat různé příspěvky, přídavky, dávky apod. Chtějí mít raději málo, ale svoje. Chtějí se rozhodovat podle svého, chtějí si dělat věci po svém. Proto podnikají.

Ale to vláda nepotřebuje. Vláda Andreje Babiše, socialistů a lidovců potřebuje co nejvíce občanů závislých na státu. Chce vybírat co nejvíce na daních, aby mohla co nejvíce zase rozdat těm největším firmám v dotacích, investičních pobídkách, státních zakázkách a slevách na dani. A proto budovatelé moci státu tak nesnášejí malé podnikatele a živnostníky. Co s nimi? No, když je nemůžou koupit, tak jim znepříjemní život. Více povinností, výkazů, poplatků, kontrol a větší odpovědnost. A naopak méně práv, nižší výdělky a horší podmínky. Tak se vyvíjí současné podnikání v ČR.

Je fakt, že jinak zatím v České republice vše na první pohled vypadá jako demokracie. Svobodně volíme, svobodně se vyjadřujeme, svobodně cestujeme, máme právo vlastnit. Pod povrchem však jsou již rozběhnuté procesy, které vedou k jasnému cíli – upevnit a posílit moc státu, tedy současné vládní garnitury. A má to ten nejstarší důvod na světě: Peníze. Protože peníze jsou moc a moc jsou peníze.
Stačí podívat se na soupis zákonů, které vznikly za poslední tři roky, a seznam zákonů, které vláda připravuje. Zjistíme, že jde o zvláštní kombinaci dvou přístupů. Předivem drobných příkazů a zákazů vláda nenápadně omezuje svobodu občanů, aniž by to vzbudilo jejich pozornost. Vedle toho pak vláda zásadními zákony a nástroji tvrdě a rychle dostává pod kontrolu podnikatele. Ještě dva roky takového postupu a staneme se nenápadně a plíživě nesvobodnou, nebo alespoň velmi málo svobodnou společností.

Svoboda občanů, nedotknutelnost jejich soukromí a majetku, svodné podnikání a svoboda projevu, to jsou základní atributy svobodné společnosti. A svobodná společnost je společnost prosperující. Jenže to má háček.

Aby mohla existovat vysoká míra svobody občanů, musí mít politici a úředníci jen omezenou moc. Mají mít jen tu nejnutnější míru moci, kterou potřebují pro řízení státu a ochranu občanů. A to se politikům a vysokým úředníkům dnešní vlády nelíbí. Přičichli si k moci a chtějí si ji udržet a pokud možno ji i zvětšovat. Jsou zkorumpováni mocí.

Ztratíme-li možnost svobodně podnikat, ztratíme pak brzy i další svobody. A to nesmíme dopustit. Musíme se bránit, protože organismus, který se nebrání, si nezaslouží přežít.