Legendární český vynálezce Jára Cimrman objevoval metody, jak nevznikne zlato. Bylo to vtipné a ani moc nevadilo, že Cimrman nikdy neexistoval. To nebrání českému premiérovi Andreji Babišovi chodit v Cimrmanových stopách. Babiš jako eskamotér zkoumá, jak by mohl vzniknout politik podle jeho gusta. Objevil přitom nechtěně spolehlivou metodu, jak žádný politik nevzniká. Vtipné to není a Babiš na rozdíl od Cimrmana existuje.

Petr Stuchlík byl vytažen jako králík z klobouku nedlouho před komunálními volbami a kouzelník Babiš ho určil svému hnutí za kandidáta na pražského primátora. Hnutí ANO si přitom dříve vybralo Patrika Nachera. Ten měl ovšem zřejmě podle marketingových poradců závažné vady „na kráse“, ale zato ho podporovala členská základna. To je ovšem věc, kterou v hnutí ANO Babiš moc nepěstuje. Mnohem více dá na poradce Alexandra Brauna, který mu s řemeslnou dovedností pomohl vyhrát již několik voleb, a možná i na Marka Prchala, který Babišovi tak dovedně vyrábí virtuální komunikaci s občany. Podle znalců poměrů v hnutí ANO to byl právě Braun, kdo sundal Nachera a ohodnotil Stuchlíka jako lepšího koně.

Po propadáku s neúspěšnou pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou chtěl dát Babiš najevo, že hnutí ANO disponuje kvalitním manažerem pro Prahu. Petr Stuchlík – jako už několikátý Babišův najatý herec – prošel úspěšně castingem a pak do něj bylo investováno mnoho peněz. Jako do koně na dostizích.

Babiš dokázal obalamutit mnoho lidí v této zemi, že je skvělý generální ředitel firmy Česká republika. Dříve na to chytil část zklamaných voličů pravice, vesměs mužů ve středním věku, kteří toužili po efektivním řízení a zhlédli se v Babišově úspěchu. Dnes už musí lovit v mělkých vodách levice a přesvědčuje chudší lidi, že se o ně umí postarat a zařídit jim o něco více peněz. Ale nefunguje mu to vůbec tak, jak si myslel. Teď mu navíc vybouchl jeho manažerský trumf Petr Stuchlík, který měl „nakopnout Prahu“.

Čím to je? Jaké to rány osudu stíhají dříče, který bojuje od rána do noci za svoji potřebu osobně řídit (a vlastnit) Českou republiku?

Andrej Babiš je opravdu dříč a tvrdě maká. Má také neuvěřitelnou empatii do myšlení méně informovaných voličů. Je jim blízko už tím, že i on sám nemá příliš mnoho informací, které by ho rušily při práci. Nemá kupříkladu ani základní povědomí o tom, co to je politika v demokratické zemi. Vůbec netuší, že politik nevzniká při castingu jako najatý herec. Vůbec neví, že ministr, primátor města nebo poslanec parlamentu má být skutečný politik, který léta sbírá podporu, reprezentuje jistý hodnotový směr a určitý soubor vůdčích myšlenek, které dávají jeho řešením věcí smysl a díky nimž může získávat podporu právě těch voličů, jejichž zájmy prosazuje a jejichž pohled na svět reprezentuje. Jelikož Andrej Babiš vůbec žádný hodnotově založený pohled na svět nemá, nemůže docenit, co chybí jeho hercům, z nichž se stále dokola snaží vyrobit (jak se to říká na Slovensku) takové jen „quasi“ politiky. Tedy jen „skoro“ a „jakoby“ politiky, ale nikdy ne úplně samostatné politiky, jací jsou v těch nenáviděných tradičních stranách, v nichž se vůbec – ale vůbec – nedá lidem poroučet.

On sám přesvědčil marketingem lidi, že představuje silné vedení. To je sice hodně málo, ale v divočejší společnosti to na dost lidí funguje. Je to ale recept, který je nepřenosný, protože žádný najatý herec vedle Babiše už nemůže disponovat takovou vlastností silného samostatného lídra. Nebyl by pak totiž už jen jeho najatým hercem. Neměl by důvod mu sloužit v jeho hře.

Babiš se pokouší dělat vůdcovskou stranu „pro všechny“ v pluralitní společnosti. Chce zastupovat zájmy všech a delegovat svoje lidi na všechna rozhodující místa. Neví, že je to nesmysl. Neví, že nemůže zastupovat zájmy všech v demokratické společnosti a že na rozhodující místa se musí lidé dostávat sami za sebe na základě mandátu zdola, a nikoli mandátu od něj. Podařilo se mu již důkladně rozvorat celý náš stranicko-politický systém a udělal svými penězi z české demokracie ubohou kůlničku na dříví. Ale neví, že by musel začít zavírat lidi a zakazovat jakoukoli kritiku, aby mu jeho totalitní model politiky fungoval.

Poslední strana, která u nás také hlásala, že je tu pro všechny a která také nominovala „politiky“ stejným způsobem jako herce v castingu, tu zkrachovala právě před 29 lety. Tato strana se jmenovala Komunistická strana Československa a pan Babiš byl jejím členem. I on byl její kádrovou rezervou a byl od této strany nominován na své místo ve státním podniku Petrimex. Odtud si zřejmě odnesl své vzorce chování.

Je moc dobře, že si pražští voliči na základě neblahé zkušenosti s předchozí herečkou Adrianou Krnáčovou už nenechali vnutit nového herce Petra Stuchlíka. Nebylo by to o moc lepší představení. Právě proto, že primátor nevzniká v castingu jako herec v reklamě na jogurt.