Reportéři The Washington Post Glenn Kessler a Michelle Ye Hee Leeová popisují Trumpa jako „politika, který z těch, jaké potkali, nejvíce upravoval fakta“. Za prvních sto dnů v úřadě učinil 492 „nepravdivých nebo zavádějících tvrzení“, což v průměru činí 4,9 denně. Bez podobných výroků to vydržel dohromady jen asi deset dní.

Trump se nikdy za nic neomluvil, protože to podle něj nemá smysl. Jak řekl jeho někdejší soupeř a nyní přítel Steve Wynn, podnikatel v oblasti kasin, Trumpova tvrzení o čemkoli „nemají žádnou souvislost s pravdou nebo fakty“. Tímto způsobem Trump o slovech neuvažuje, říká ve svém komentáři pro The Washington Post Fareed Zakaria. Pro Trumpa jsou slova umění. To, co od něj zazní v pravý okamžik, mu pomáhá dostat se z krize. Takže když popisoval svou ekonomickou politiku pro Economist, prohlásil, že právě před pár dny vynalezl termín „napumpovat“ (ekonomiku). „Co na tom, že tato fráze byla vytvořena před sto lety a byla od té doby nesčetněkrát používána, a loni dokonce i samotným Trumpem.“

A nejde jen o nějaké maličkosti. Před svým zvolením Trump prohlásil, že se Barack Obama nenarodil ve Spojených státech, že se stavěl „od začátku“ proti americké invazi do Iráku, že viděl, jak se Arabové v Jersey rozveselili, když bylo napadeno Světové obchodní centrum, že míra nezaměstnanosti v Americe může dosahovat až 42 procent a že počet vražd je nejvyšší za 45 let. Po své volbě tvrdil, že jeho vítězství bylo větší než kohokoli jiného od dob Ronalda Reagana, že Čína přestala manipulovat se svou měnou v reakci na jeho kritiku a že Obama měl odposlechy v Trump Tower. Každé z těchto tvrzení je nepravdivé, a přesto Trump nikdy ani jedno z nich nikdy neodvolal.

Jak Zakaria připomíná, „Trump je teď ale něco jiného než podnikatel v realitách nebo televizní hvězda. Je prezidentem a zabývá se otázkami války a míru, práva a spravedlnosti. Slova jsou důležitá a mají dost jinou váhu, než jak byl zvyklý. Vytváří národní důvěryhodnost, odrazuje nepřátele, uklidňuje spojence a koná dle zákona. Ve vysokém úřadě a ve veřejném životě se slova neliší od jednání. Slova jsou tady všechno.“

Bylo by konečnou ironií, kdyby teď Trump čelil krizi, v níž se jeho celoživotní síla stává smrtelnou slabostí. Jeho bohatá a ušlechtilá historie umění prodávat, jeho přehánění a podfuky, to vše ho teď dovedlo do situace, kdy, i kdyby měl pravdu, bude mít problém, aby mu lidé uvěřili, že tentokrát pravdu konečně říká.

Vida, v Americe jsou na tom pořád ještě dost dobře. Řeší jako problém, jestli prezident mluví pravdu.