Andrej Babiš si Mladou frontu DNES a Lidové noviny podle vlastních slov pořídil proto, aby o něm psaly pravdu. Neunesl míru kritiky, používanou vůči němu ještě nedávno svobodnými médii v době, kdy se rozhodl vstoupit do politiky. Nové vedení deníků pevně utáhlo šrouby. Skutečně dnes píšou jinak. A to i ti jejich kmenoví novináři, kteří předtím Babiše nijak nešetřili.

[ctete]94663[/ctete]

Následující citace z vybraných článků názorně představují, o čem bylo možné se dočíst v titulech vydavatelství Mafra vlastněného Agrofertem do doby, než otěže pevně uchopil nový majitel.

1) Bajka o Unipetrolu (15. 9. 2005, Lidové noviny)

Jaroslav Plesl (dnes šéfredaktor MF DNES): „Andrej Babiš evidentně pomohl svým partnerům z PKN Orlen při privatizaci Unipetrolu a za to od nich měl dostat odměnu v podobě levného odprodeje podílů v několika petrochemických firmách. Privatizace se povedla. Poláci vyhráli a Babiš čekal na svou odměnu. Mezitím se však v polské firmě vyměnilo vedení a noví lidé se Babišovi necítí nijak zavázáni… Přitom je možné už teď říct, že Poláci Babiše v tomto souboji porazili. Evidentně totiž spoléhají na to, že Babiš nemůže říct nahlas, co se stalo ve skutečnosti. Že totiž právě český podnikatel privatizaci Unipetrolu u vlády zařídil. Kdyby něco podobného byť jen naznačil, vyvolal by zřejmě další velký skandál, v jehož středu by se opět ocitl Stanislav Gross… Alarmující je, že vedle sporu dvou firem jde i o to, jak se při privatizaci chovala česká vláda. A vše nasvědčuje tomu, že její role nebyla tak čistá, jak tvrdí expremiér Gross.“

2) „Měl jsem Mrázka docela rád“ (5. 11. 2007, MF DNES)

Jaroslav Kmenta (dnes Reportér Magazín): Z rozhovoru s Miroslavem Šloufem: „Nás (s ,kmotrem českého podsvětí‘ Františkem Mrázkem) spojovala ještě jedna věc: Andrej Babiš. Boj s Babišem byl z jeho strany zásadní. A nás Babiš za vlády Zemana dvakrát podvedl s Unipetrolem (při privatizaci). Takže jsem informacím od Mrázka naslouchal a řadu z nich jsem přenesl i do jiných formálních orgánů. Protože se mi nelíbilo, že si Babiš vzal Unipetrol a jen z něj těžil, odhaduji to na mnoho set milionů korun, přestože to byl státní majetek. Tím se nikdo zásadně nezabýval… Dodnes jsem přesvědčen, že pokud jde o poškození státu, tak Babiš vede daleko před Mrázkem. To tam klidně napište. Ať se soudí.“

3) Miliardář Babiš tlachá jako Pepa v hospodě (20. 9. 2011, MF DNES)

Martin Komárek (dnes poslanec za ANO): „Jeden z našich ,nových Čechů‘, miliardář Andrej Babiš, tvrdí, že Česko připomíná Palermo. Prý se tu krade po miliardách. Když promluví miliardář, jsou lidé zvyklí poslouchat víc, než když jim totéž říká v hospodě Na Růžku Pepa Tvaroh. V tomto případě by neměli. Kdybyste totiž mluvili s některým člověkem, který jmenuje Babiš, dozvěděli byste se totéž o něm… Náš bohatec vlastně říká: Bez korupce se tu nedá uzavřít takřka žádný obchod. Sám však uzavírá obchody za stomiliony. Je on taková výjimka, nebo taky občas dá těm, co rádi berou – tedy, jak říká, politikům, soudcům a policii?“

4) Blbákov pro 360 vteřin (8. 11. 2011, Lidové noviny)

Petr Kamberský (dnes šéfkomentátor LN): „Náhle prozřevší bojovník proti úplatkům Andrej Babiš se rozhodl změnit prohnilou politiku. Správně! Jízlivé poznámky o kozlech zahradnících si nechte od cesty: když se stejně neuvěřitelný kousek povedl jisté pražské partičce s projektem jménem VV, proč by to nešlo znovu? Když se protikorupčním čističem stal Radek John, který sám byl na výplatní pásce Romana Janouška, proč by nás nemohl očistit Andrej Babiš?“

5) Miliardářovy bláboly. Já to říkal! (24. 9. 2011, MF DNES)

Josef Chuchma (dnes LN): „Miliardář Andrej Babiš byl hostem televizního diskusního pořadu Hyde Park na ČT 24. Musím říct, že jsem nevycházel z údivu a z rozčarování. Andrej Babiš je Slovák dlouhodobě žijící v Česku. O. K. Klidně ať hovoří česky nebo slovensky, ale probůh ne ,slovensko-česky‘. Jeho míchání českých a slovenských slov a jejich mutování do patvarů upomíná na pajazyk stalinistického aparátčíka Vasila Biľaka. Ale budiž, odmyslíme-li si ohavný Babišův jazykový mix, zůstane nám miliardářova argumentace pro to, proč nyní vyrukoval s apelem proti korupci. A to bylo ještě mnohem smutnější než jeho biľakovské zacházení se slovenštinou a češtinou. Neřekl totiž nic konkrétního. Celé jeho vystoupení byla čirá dojmologie, dokonalá nevěcnost; že se něco říká a něco povídá.“

6) Pavlač útočící (14. 11. 2011, Lidové noviny)

Martin Zvěřina (stále LN): „Naštvanost velkopodnikatelova, který už nesnese poměry, jež sám spoluvytvářel, spojená se slovníkem a formulační vytříbeností hokyně, dává destrukci jeho počínání potenciál. Určitá část občanů – a to zejména těch, kteří ve volbách dali hlas Věcem veřejným – na to jistě uslyší a zatleská, je jí přitom lhostejné, že pan Babiš je podobně málo důvěryhodný jako Vít Bárta. Když včera pan Babiš suverénně tvrdil na kameru ,Superguru řídí všechno‘, neměli bychom to číst spíš jako: Pro příště chci vše řídit já?… Pan Babiš nenabyl svého majetku celoživotním altruismem, proč bychom si tedy měli myslet, že jeho iniciativa je nezištná? Tvrdí-li, že nic neukradl a nic ,na něho nemají‘, můžeme to též brát jako ilustraci nefunkčnosti justičního systému při vyšetřování privatizačních kauz. Ani obrovská míra korupce v téhle zemi neospravedlní paušální obviňování všech okolo, tím méně nabízí cestu k pozitivní změně.“

7) Superguru Babiš (15. 11. 2011, MF DNES)

Josef Mlejnek (politolog): „Ten, kdo sledoval Babišovo vystoupení v Otázkách Václava Moravce, musel především nevěřícně kroutit hlavou. Údajně jeden z nejbohatších Čechů se totiž předvedl jako pantáta ze čtvrté cenové skupiny. Osočil kdekoho, aniž předložil sebemenší hmatatelný důkaz. Když byl o důkazy žádán, odkázal na média či začal mlžit výrazy typu: ,To přece každý ví.‘ Pasoval se do role čistého, na kterého ostatní nic nemají, ale budou se ho pochopitelně snažit pošpinit a zničit. Andrej Babiš o současném marasmu opravdu hodně vypovídá, ale nepřímo, kouzlem nechtěného. Soudný člověk se při pohledu na to, co předváděl v televizním studiu, musel otřást hrůzou: jak je možné, že právě tenhle ,týpek‘ v této zemi vydělal miliardy?“

8) O úplatcích a nedělní škole (22. 11. 2011, Lidové noviny)

Petr Kamberský (dnes šéfkomentátor LN): „Když Andrej Babiš, spolupracovník StB, předlistopadový člen KSČ a tenisový partner Stanislava Grosse, začne moralizovat nad současným mravním marasmem, obrátí se žaludek i těm nejotrlejším. Přesto je v Babišově pohoršující kampani skrytá dobrá zpráva. Andrej Babiš by nemohl nabýt a udržet své potravinářské impérium bez dobrých vztahů s politiky. Žil z privatizací, státních dotací a dobrých vztahů s antimonopolním úřadem. To je očividné. Jak je možné, že se zrovna teď s politickou špičkou rozhádá a po vládnoucí skupině doslova vyjede? Jsou dvě možnosti: buď mu politici vládních stran nejdou na ruku, nebo už je nepotřebuje.“

9) Babišovy začátky: firma pod dozorem tajné policie i KSČ (5. 12. 2011, MF DNES)

Luděk Navara (stále MF DNES): „Významný podnikatel Andrej Babiš začal kariéru na Slovensku v Petrimexu, firmě obchodující s chemickými produkty. Ta patřila mezi takzvané podniky zahraničního obchodu, jež měly monopol na obchod s cizinou. Pracovali v nich prověření lidé. Je to výtah k dobrému postavení, ale jen pro někoho. Kdo chtěl v komunistické éře pracovat v PZO, musel počítat s pozorností tajné policie a také musel být věrný komunistickému režimu.“

10) Modré krocení pokračuje Babišem (30. 12. 2013, MF DNES)

Vladimír Ševela (později Echo24): „Ve Valašském Meziříčí stojí hned vedle hřbitova továrna DEZA. Ta podle žebříčku ekologické organizace Arnika vypouští ze všech továren v Česku nejvíc jedů způsobujících rakovinu a zároveň nejvíc neřádu ohrožujícího plodnost. Patří Andreji Babišovi, jehož hnutí ANO se nyní po dobytí ministerstva financí rozhodlo jít do dalšího ukázkového střetu zájmů… Pokud na poslední chvíli nezvítězí zdravý rozum, ministrem životního prostředí se stane Richard Brabec, muž z Agrofertu, bývalý ředitel a současný předseda dozorčí rady jedné z dalších Babišových chemiček, lovosické Lovochemie, která bere třetí místo v antisoutěži o vypouštění látek ničících živočichy a rostliny v řekách.“

11) Špion z Vídně: od sacheru k Babišovi (9. 5. 2014, MF DNES)

Jan Novotný (odešel s nástupem nového šéfredaktora Jaroslava Plesla): „Bývalý důstojník tajné služby a prokurista jedné z firem Agrofertu Jozef Kubů není obyčejným členem hnutí ANO. Jednal o klíčovém zrušení stranické buňky. V hnutí jsou i další lidé, kteří uvázli v síti StB… Téměř ukázkový životopis vzorného příslušníka StB kazí pouze dvě důtky z konce osmdesátých let. Ještě na podzim 1989 sbíral poznatky na tříměsíčním zdokonalovacím kurzu v učebním středisku StB v Moskvě. Po roce 1989 byl Jozef Kubů u zrodu chemického a potravinářského kolosu Agrofert. Už od začátku devadesátých let působil v orgánech jeho společností například jako prokurista. Zda se s Andrejem Babišem poznal při podnikání, nebo už za socialismu, není známo. Ani Babiš, stejně jako Kubů, na dotazy MF DNES neodpověděl.“

BONUS

12) Andrej Babiš není žádný spasitel (29. 11. 2011, Hospodářské noviny)

Jaroslav Plesl (dnes šéfredaktor MF DNES): „Při svém politickém tažení si Babiš počíná velmi destruktivně. Když se k němu někdo odmítne přidat, označí ho za součást Palerma. Tak říká zdejším korupčním strukturám. Ale ne každý, kdo Babiše odmítne podpořit, zároveň souhlasí s korupcí. A Babiš není rytíř na bílém koni. Ten se totiž zatím nikde neobjevil. Ale až se ukáže, určitě se Babiše začne ptát na jeho čilé styky se Stanislavem Grossem. Tím Stanislavem Grossem, který je dnes ikonou české korupce.“

Podobných textů by se dalo v denících vydavatelství Mafra (ale i jinde) dohledat mnohem víc. Pokud bychom v nich však hledali podobné články, týkající se přítomnosti i minulosti dnes nejpopulárnějšího politika v současné době, dopadli bychom jako Jiří Ovčáček, který dodnes hledá Peroutkův článek „Hitler je gentleman“. A přitom mnohé z nich stále platí.

[ctete]96045[/ctete]