Když Andrej Babiš zrušil udavačský web krátce po rozjezdu EET s vysvětlením, že prý o něm nevěděl, jen málokdo si uvědomoval, že chystá jiný projekt stejné ideové provenience. Jen v mnohonásobně mohutnějším měřítku. Jde o účtenkovou loterii, která ve skutečnosti generuje udávání opravdu ve velkém. Na Slovensku, které si autoři berou za vzor, přitom skončila fiaskem.
Předvolební korupce z kapes daňových poplatníků
Ministr financí chce účtenkovou loterií, kterou nazval Účtenkovkou, zabít několik much jednou ranou. Vychází z toho, že část veřejnosti se nechá zlákat desítkami tisíc cen a zpopularizuje tak byrokratický projekt EET, který má obdobu jen v Chorvatsku a Srbsku, tedy v zemích s nesrovnatelně větším podílem šedé ekonomiky.
„Atraktivně nastavená účtenková loterie zvýší zájem zákazníků o účtenky a přispěje ke stavu, kdy se jejich vydávání stane běžnou součástí našeho nákupu, a nikoliv tématem pro absurdní politické diskuse,“ uvádí šéf hnutí ANO, aby u zákazníků povzbudil odebírání účtenek v restauracích a obchodech.
[ctete]104821[/ctete]
Absurdní je ve skutečnosti tato licoměrná korupce za peníze daňových poplatníků, protože výhry v hodnotě 65 milionů korun ročně zaplatí především drtivá většina těch, kteří se loterie nezúčastní, nebo nic nevyhrají. K tomu je nutné připočíst roční náklady ve výši zhruba 15 milionů korun, které bude stát kompletní zajištění provozu loterie, a 20 milionů připravených na propagaci. Takže celkové náklady na tuto Babišovu předvolební kampaň, zaplacenou spoluobčany, jen za první rok dosáhnou 100 milionů korun.
Babiš: Efektů EET dosáhneme snadněji
Jelikož ministerstvo financí po zkušenostech ze Slovenska musí vědět, že finanční efekt této hry je mizivý, spatřuje její hlavní význam v něčem jiném, o čem příliš otevřeně nehovoří. „Účtenkovka je hra, díky které bude efektů EET dosaženo snadněji a lépe,“ tvrdí Babiš. Co tím myslel?
Více osvětlil bývalý zaměstnanec ministerstva financí Jiří Žežulka pro týdeník FaktorS. Význam loterie zpochybňuje, jelikož odvádí pozornost od skutečně velkých karuselových podvodů a daňových optimalizací na hraně zákona, se kterými si stát neví rady.
„Rozhodně to není nic, co by mělo podpořit zákazníky. I když je to tak prezentováno,“ tvrdí Žežulka. „Hlavním záměrem je samokontrolní mechanismus. Finanční a celní správa nebudou mít nikdy dost kapacit na to, aby jejich zaměstnanci obcházeli jednotlivé provozovny a prověřovali je. Účtenkovou loterií se ze všech obyvatel republiky stanou kontroloři.“
Udavačský web zpět ve velkém
Tím uhodil hřebík na hlavičku. Jen pojem „kontrolor“ lze zaměnit za příznačnější příměr „udavač“. Ačkoli ještě není detailně známo, jak bude Účtenkovka fungovat, losovat se budou ty účtenky, které jejich majitel zaregistruje na speciálních webových stránkách. Tam vyplní kód účtenky, čas, datum a částku. Udavačský web se tedy vrací obloukem zpět. S tím rozdílem, že nepůjde o řádově tisíce udání měsíčně, ale možná o statisíce.
Byrokraté z Babišova resortu tyto angažované občany odmění zařazením do slosování, které by mělo probíhat každý měsíc. Zároveň získají možnost ověřovat, zda jsou účtenky vydávány podle pravidel. Účastníci loterie se tak stanou dobrovolnými pomocníky finančních úřadů, přičemž jejich chování bude připomínat nejhorší udavačské tradice, rozbujelé v dobách totality. A ještě budou mít pocit, že na tom něco mohou trhnout.
Tato nechutnost bude vydávána za další díl Babišova farizejského boje proti všem, kteří „kradnú“. Ačkoli sám není schopen přesvědčivě vysvětlit původ svého majetku a finanční transakce v řádech stovek milionů korun, zavánějící úmyslným vyhýbáním placení daní.
Průměrná výhra 217 korun
Pod blyštivým marketingovým povrchem Účtenkovky se skrývají méně lákavé lahůdky. Samotné ministerstvo financí uvádí, že ročně rozdá finanční a věcné výhry v celkové výši 65 milionů korun, přičemž měsíčně rozdá 25 tisíc cen. Tahákem má být prvních pět výher v rozmezí od 100 tisíc do jednoho milionu korun, když hlavní výhrou bude automobil.
To zní hezky. Ovšem pokud započítáme všechny ceny, které se budou měsíčně rozdávat, dosáhne průměrná hodnota výhry pouhých 217 korun. To už vypadá hůř, zvláště pokud bude losovatelná jen jedna účtenka na jednoho majitele denně. Pravděpodobnost výhry tak bude při předpokládaném počtu v řádu jednotek, možná desítek milionů losovaných účtenek měsíčně, pokud bude zájem podobný jako zpočátku na Slovensku, nepatrná.
Tím se dostáváme ke slovenské tzv. Národní bločkové loterii, spuštěné socialistickou vládou Roberta Fica, kterou si Andrej Babiš bere za vzor. Právě slovenský příklad je ovšem považován za diskutabilní a odstrašující, protože nevedl k deklarovaným cílům. Kritizují jej i ty asociace podnikatelů, které jinak zavedení EET podporují.
Slovenské fiasko
Předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček považuje loterii za naprostý nesmysl. „Na Slovensku se spustila s velkou pompou a je z toho velké fiasko. Výběr daní se zvedl zcela nepatrně,“ uvedl. Právní expertka Hospodářské komory Markéta Schormová je zase přesvědčena, „že finanční správa se má vyvarovat morálního hazardu. Také hrozí manipulace s vydanými účtenkami.“
Fiasko slovenské loterie je zjevné. Vláda od ní očekávala viditelné zvýšení příjmů daně z přidané hodnoty, hlavně od malých a středních podnikatelů. A výsledek? V době jejího zavedení bylo v zemi na DPH celkově vybráno 4,74 miliardy eur, přičemž samotné ministerstvo financí odhadlo dodatečný výnos z loterie na 7 až 8 milionů eur, tedy zanedbatelných 0,17 procenta vybrané DPH. Rozsah šedé ekonomiky jen na únicích této daně tu dosahuje zhruba dvě miliardy eur (0,4 procenta přínosu loterie).
[ctete]107354[/ctete]
Zato se objevily problémy, kdy například finanční správa zjistila případy, že účtenky nepocházely přímo z prodejen, ale vyráběli je podvodníci, kteří s nimi obchodovali. Z informací ze Slovenska je však především patrné, že zájem o účtenkovou loterii velice rychle opadl.
To si Andrej Babiš jistě dobře uvědomuje, a proto se mu bude hodit, když její start posune z původně plánovaného dubna někam do léta, kdy začne horká fáze volební kampaně. To bude zřejmě hlavní smysl jejího spuštění.