„A stejně nejsou žádné důkazy.“ „Nikoho neudal.“ „Nikdo neví, jak to tehdy bylo.“ „Vždyť sám říká, že estébák nebyl.“ Časté věty, které pronášejí věrní obránci Andreje Babiše ve věci jeho práskání StB. Jenže je to trochu jinak. Důkazy jsou. Udal. Někdo jistě ví, jak to tehdy bylo. A estébákem byl.

Státní bezpečnosti Andrej Babiš v roli agenta Bureše donesl informace ve více případech. Jeden z nich popsal v loňském rozhovoru pro Český rozhlas Ondřej Krajňák, bývalý šéf slovenského Ústavu paměti národa, který u soudu dokázal, že Babiš byl estébákem.

„Pokud bychom šli po obsahu těchto spisů, dozvíme se, že upozorňoval na jednu kauzu, která se týkala toho, že nějací obchodní partneři z Rakouska přicházeli obchodovat do bývalého Československa a přenášeli videorekordéry. To byla tehdy velmi drahá záležitost a takhle si kupovali naše lidi. A on na to upozornil. Takže bychom si mohli říct, že vlastně upozorňoval na korupci. Na základě právě takového udání z jeho strany byl zaveden další spis. A svědčí to o tom, že agent Bureš byl vědomý spolupracovník. Nezavedli by další spis, kdyby ta spolupráce nebyla důvěryhodná. I to svědčí o důvěryhodnosti nebo oprávněnosti evidence,“ popsal Ondřej Krajňák.

Babiš ve sporu o tom, zda byl nebo nebyl estébákem prohrál soud na Slovensku, neuspěl ani ve Štrasburku. Je tak evidován jako agent komunistické tajné policie oprávněně. Před rokem 1989 donášel. Popsaný příběh, ve kterém mladý nadějný komunista Babiš v osmdesátých letech udal Rakušany dovážející do ČSSR videa tak nebude jediným. Jak upozornil Krajňák, vedeny byly i další spisy.

Krátce pro připomenutí: StB měla aktivní úlohu při komunistickém puči v únoru 1948, až do roku 1989 šlo o hlavní represivní nástroj bolševiků. Estébáci pronásledovali, mučili a vraždili obyvatele této země. Mají na svědomí smrt Josefa Toufara, Jana Patočky, Heliodora Píky a stovek dalších lidí, především vlastenců a hrdinů.