Rakouským prezidentem se dnes stane Alexander Van der Bellen, který loni v prosinci porazil v druhém kole voleb Norberta Hofera z pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Hlavu státu nemělo Rakousko od loňského 8. července, kdy úřad po dvanácti letech opustil Heinz Fischer.

Van der Bellen dnes v 10:00 SEČ složí před Spolkovým shromážděním, které se skládá z členů obou komor parlamentu, slavnostní přísahu. Bývalý předseda strany Zelených, který se o prezidentský úřad ucházel jako nezávislý kandidát, už oznámil, že přísahu složí bez dovětku „K tomu mi dopomáhej Bůh“, která není podle ústavy povinná. V minulosti ji na konci slibu vyslovili jen tři prezidenti: Rudolf Kirchschläger, Kurt Waldheim a Thomas Klestil. Po přísaze prezident převezme v bývalé ložnici Marie Terezie v Hofburgu svou kancelář.

Podle tradice nabídne vláda následně nové hlavě státu demisi. Nelze ale očekávat, že by ji prezident přijal, i když to v koaliční vládě v posledních dnech značně skřípe.

Nástup 73letého Van der Bellena učiní definitivní tečku za více než rok trvajícím hledáním nového rakouského prezidenta. Druhé kolo prezidentských voleb, které se konalo loni v květnu, zrušil ústavní soud na žádost FPÖ kvůli nesrovnalostem při sčítání hlasů. První termín opakovaného druhého kola úřady poté zrušily kvůli problémům s obálkami pro korespondenční hlasování, a volby se tak nakonec uskutečnily až 4. prosince.

Po mimořádně ostré a dlouhé kampani nakonec profesor ekonomie Van der Bellen porazil kandidáta FPÖ Hofera, což domácí i zahraniční pozorovatelé hodnotili jako vítězství proevropského kurzu země nad populismem a nacionalismem. V osobě bývalého předsedy Zelených se do funkce dostává poprvé po druhé světové válce politik, kterého nenavrhla ani jedna z dosud největších stran – lidovců a sociálních demokratů.

Rakouský prezident má podle ústavy mnohem větší pravomoci než jeho český protějšek. Může například odvolat vládu. Van der Bellen ale avizoval, že se bude v úřadu chovat v souladu s tradicí spíše zdrženlivě.