Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) uspěla kromě nedávných voleb ve třech spolkových zemích také v komunálních volbách v Hesensku. Podle dnes zveřejněných konečných výsledků zasednou její zástupci ve 20 z 21 okresních sněmů. Na této úrovni se stala AfD v Hesensku třetí nejsilnější stranou, informoval statistický úřad.

Volby do 21 hesenských okresních sněmů, které řeší především problémy jednotlivých obcí pod svou správou, se konaly už 6. března. Podle dnes zveřejněných konečných výsledků zasedne ve 20 sněmech celkem 183 zástupců AfD, přičemž v jednom z okresů strana vůbec nekandidovala.

Po Křesťanskodemokratické unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové s 28,9 procenta hlasů a Sociálnědemokratické straně (SPD), která s CDU tvoří v Berlíně koaliční spolkovou vládu, s 28,5 procenta hlasů se tak AfD se ziskem 11,9 procenta hlasů v Hesensku stala na úrovni okresů třetí nejsilnější stranou.

Podobně úspěšná byla AfD také v nedávných zemských volbách v Bádensku-Württembersku, kde získala 15,1 procenta hlasů, v Porýní-Falci, kde si připsala 12,6 procenta, a v Sasku-Anhaltsku, kde se se ziskem 24,2 procenta hlasů stala dokonce druhou nejsilnější stranou.

Březnové zemské volby považovali mnozí za referendum o uprchlické politice kancléřky Angely Merkelové. Ačkoli AfD, která vstřícnost vůči migrantům odmítá, zaznamenala výrazný úspěch, většina voličů ve všech třech zemích odevzdala svůj hlas stranám, které podpořily kurz Merkelové.

Na konci dubna chce AfD schválit nový program strany. Podle předběžného návrhu, který dnes unikl na veřejnost, patří mezi budoucí programové priority například požadavek na snížení počtu členů Spolkové sněmu, podpora atomové energie, snaha o vystoupení Německa z eurozóny či zavedení lidového hlasování po vzoru Švýcarska.

„Islám nepatří k Německu,“ stojí rovněž v navrhovaném stranickém programu AfD, podle kterého je také nutné zabránit hanobení kritiků islámu označením islamofobové či rasisté. Státní zaměstnanci by se podle představ strany nesměli zahalovat šátkem.