Výzbroj a další vybavení pro americký tankový prapor se má v Polsku objevit v polovině příštího roku, aby v případě potřeby posloužily předsunutým silám Severoatlantické aliance. Uvedl to polský list Gazeta Wyborcza s odvoláním na polské ministerstvo obrany. Na polských základnách by současně mělo působit „několik stovek“ amerických vojáků, kteří budou mít sklady zbraní, munice, paliv a náhradních dílů na starosti.
Posílení evropských spojenců, znepokojených ruskou anexí Krymu a rozpoutáním konfliktu na Ukrajině, oznámil loni v červnu ve Varšavě americký prezident Barack Obama, připomněl list a dodal, že Washington na tento program vynaloží miliardy dolarů.
Poláci poskytnou Američanům základny a objekty na pěti místech včetně vojenského prostoru u obce Drawsko Pomorskie, kde má vzniknout společné výcvikové středisko, a to i s americkými tanky M1 Abrams. Desítka těchto tanků spolu s bojovými vozidly pěchoty Bradley tam cvičila už na jaře. Tentokrát by v Polsku měly zůstat.
Poláci rovněž zpřístupní Američanům letiště v Lasku, kasárna po raketové jednotce v Skwierzynu a bývalá dělostřelecká kasárna v Ciechanowě.
„Veškerá infrastruktura v těchto objektech bude přizpůsobena americkým normám,“ uvedl náměstek ministra obrany Robert Kupiecki. Američané tam budou pobývat na základě smlouvy o podmínkách pobytu amerických vojáků na polském území (SOFA), nicméně základny zůstanou pod polskou jurisdikcí.
Podle dohody, kterou ministři obrany obou zemí podepsali v květnu, by v Polsku mělo být vybavení pro americký prapor (o síle 750 mužů). Vybavení pro další prapory má být v Bulharsku a Rumunsku, po rotě (o síle 150 mužů) pak v Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Definitivní uspořádání bude ale následovat až po rozhodnutí Maďarska, zda si americkou základnu přeje, nebo nikoliv. „Základny amerického vybavení na svém území nechtěli Slováci a Češi,“ podotkl deník.
Ve střední a východní Evropě by mělo být vybavení pro americkou obrněnou brigádu o síle až 4700 vojáků, s přibližně 60 tanky a 250 dalšími vozidly. Toto vybavení poslouží při cvičeních v rámci „stálé přítomnosti“ rotujících amerických jednotek v regionu. Formálně se tak podle listu neporuší dohoda z roku 1997 mezi NATO a Ruskem, která nepočítala s rozmístěním větších aliančních sil v nových členských státech.
Posilování východního křídla NATO se jeví reakcí na Krym a východoukrajinský Donbas. „Ještě v roce 2013 se zdálo, že Evropa je bezpečná. Armáda USA se slavnostně loučila s posledním tankem Abrams na starém kontinentu, na kterém Američané snížili počet svých vojáků z 213.000 v roce 1989 na 27.000 v roce 2013,“ připomíná Gazeta Wyborcza a dodává, že nyní Američané nebudou draze budovat nové základny pro své jednotky, ale jen zřídí sklady výzbroje, jejíž přesun z USA by byl finančně a hlavně časově náročný. V případě ohrožení pak bude stačit přepravit na místo vojáky.