Slovenský premiér Robert Fico a jeho strana Směr-SD vyhráli volby za cenu jisté legitimizace slovenské extrémní pravice. Myslí si to Pieter Cleppe z bruselské pobočky analytického střediska Open Europe. Předvolební ostrá Ficova hádka s Řeckem podle něj navíc nebyla dobrou přípravou na slovenské předsednictví EU ve druhé polovině letošního roku. Přesto však prý Bratislava tuto svou roli zvládne a její realistický přístup může být přínosem, míní Cleppe.

„Nikdy bych netvrdil, že Fico je fašista nebo něco podobného. Ale rozhodně před volbami využíval populistickou, proticizineckou rétoriku,“ upozornil Cleppe.

Ficův „až příliš nepřátelský“ přístup k migrační krizi a především k roli Řecka v ní byl podle Cleppeho přehnaný. Ostrá slovenská předvolební rétorika, kterou evropští partneři Slovenska zaznamenali, „toxikovala“ také evropskou debatu, myslí si Cleppe.

„Je to mimořádně nešťastné i proto, že přístup Slovenska má něco do sebe,“ poznamenal analytik. Slováci měli podle něj například pravdu, když spolu s dalšími zeměmi ze střední a východní Evropy kritizovali rozdělování žadatelů o azyl podle kvót. „To byla ze strany EU velká chyba,“ míní analytik. Fico má podle něj také pravdu, když říká, že řešení migrační krize je v Řecku a kritizuje laxní přístup Atén. „Ale formulováno to bylo příliš tvrdě,“ řekl ČTK Cleppe.

Ficovy výroky o Řecku, které nemá co dělat v schengenském prostoru, byly podle něj špatný nápad. „Brzy bude někdo v Belgii nebo Británii mluvit o obětování Slovenska, Polska nebo celé střední Evropy ve stejném zájmu. To je cesta špatným směrem,“ upozornil.

Hádka s Aténami není podle Cleppeho dobrou přípravou na předsednictví ve chvíli, kdy k řešení různých problémů je třeba právě spolupráce s Řeckem. „Ať už migrační krizi chcete řešit jakkoliv, je třeba se s nimi domluvit,“ poznamenal analytik.

Na druhou stranu prý není třeba situaci přeceňovat. Do začátku slovenského předsednictví ve druhé polovině roku zbývá několik měsíců. A slovenští diplomaté v Bruselu budou dál pracovat a připravovat potřebné výstupy. „Role předsednictví je také určitým způsobem omezená, ministři předsedají jednáním, něco se někam s různým důrazem posunuje, ale ten ‚stroj‘ nakonec vždy funguje dál,“ podotkl analytik. Myslí si proto, že i přes volební výsledek a nyní nejasnou přesnou podobu budoucí vlády Slovensko svou roli zvládne.

„A jednou z dobrých věcí je, že (Slováci) nemají stejně eurofederalistické myšlení, jako třeba někteří němečtí či belgičtí diplomaté a politici. Pro ty je logickým řešením každé krize přesun pravomocí na evropskou úroveň i za cenu protievropských nálad v některých zemích,“ podotkl Cleppe. Je proto dobře, že země ze středu a východu Evropy takhle neuvažují a často vidí, že podobný přístup nemá valný smysl. Slovenský pohled na věc tak může být podle něj v EU osvěžením.