Brusel 29. listopadu (zpravodaj ČTK) – Velmi opatrně se nynější estonské předsednictví Evropské unie snaží řešit základní spor, který dělí státy EU v otázce reformy společného azylového systému. Přesto i estonský dokument, který byl dnes představen ostatním zemím EU, trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót zmiňuje.

Estonské předsednictví dnes do čtyř stránek textu shrnulo diskuse, které s ostatními zeměmi bloku o reformě vedlo. Text, stejně jako původní návrh Evropské komise z května 2016, počítá se třemi stupni síly migračního tlaku i reakce unie a států.

„Dokument zdůrazňuje prevenci, potřebu vyvinout veškeré úsilí, abychom se do krizových stupňů systému v první řadě vůbec nedostali. To je podle nás klíčový prvek,“ řekl ČTK mluvčí estonského předsednictví Jüri Laas.

Podle diplomata jedné z unijních zemí Estonci ve čtyřstránkovém materiálu zmiňují ve vyšších stupních krize možnost dobrovolného i povinného přerozdělování migrantů, „ze všech sil se ale snaží soustředit na něco jiného“. Slovo „kvóty“ tak například v textu není zmíněno ani jednou, hovoří se opakovaně o „spravedlivém podílu“.

Proti „přerozdělování uprchlíků podle kvót“ je dlouhodobě Česká republika i další země takzvané visegrádské skupiny (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko), které poukazují na nefunkčnost jednorázového přebírání uprchlíků z Itálie a Řecka. To po dvou letech skončilo v září. Právě Itálie, která dál čelí migraci z Afriky, naopak třeba spolu s Německem patří mezi země, které na „principu solidarity“ trvají.

Estonské předsednictví si je podle diplomatických zdrojů zřejmě velmi dobře vědomo, že mezi členskými státy není teď vůle azylovou reformu a sporné přerozdělování žadatelů o azyl do hloubky probírat. Dnes tak na pracovní snídani velvyslance seznámilo s výsledkem řady rozhovorů, které kvůli reformě vedlo.

„Šéfové států a vlád se budou otázkou migrace zabývat 14. prosince (na summitu), ale v této fázi se nebudou zabývat přímo reformou Dublinu,“ připomněl Laas. Dublinský systém upravuje azylová řízení v EU. Summit v říjnu rozhodl, že premiéři a prezidenti se o věci budou v prosinci bavit s cílem najít konsenzus v prvním pololetí příštího roku. EU se nyní při řešení migrační problematiky daleko více než na přerozdělování soustředí na návratovou politiku a spolupráci se zeměmi původu. I to Estonci v dokumentu připomínají.

Podle Laase může dnešní neoficiální estonský materiál sloužit jako základ pro další diskuse. Estonci tak nyní snahu odblokovat kontroverzní téma, kde neuspěli už Slováci a Malťané, předají nastupujícímu bulharskému předsednictví bloku.

Text, který shrnuje „široký pocit kompromisu“ a který má ČTK k dispozici, zachovává třístupňové dělení migrační situace. S přerozdělováním se počítá jen v krizové situaci. Dokument opakovaně zdůrazňuje, že s relokací musí souhlasit obě země unie, kterých se věc týká, tedy i přijímající stát.

Zároveň má ale o spuštění mechanismu rozhodovat Rada EU na návrh Evropské komise, a to v některých případech takzvanou obrácenou kvalifikovanou většinou – tedy že návrh platí, pokud jej kvalifikovaná většina zemí neodmítne. Přesuny žadatelů o azyl do jiné unijní země by měly být ukončeny ve chvíli, kdy se situace v zemi zasažené migrační krizí zlepší.

„Celkový strop na přerozdělování by měl za dvouleté období být 200.000,“ uvádí dokument. Distribuční klíč by z poloviny závisel na počtu obyvatel přijímající země a z poloviny na výkonu její ekonomiky.