Kirkúk (Irák) 14. září (ČTK) – Irácký parlament dnes zbavil funkce kurdského guvernéra sporné provincie Kirkúk. Guvernér s rozhodnutím nesouhlasí a post opustit nehodlá. Informovala o tom agentura AP. Provincii Kirkúk, která je bohatá na ropu, mají pod kontrolou kurdské síly, ale nárokuje si ji Bagdád. Provinční rada Kirkúku koncem srpna odhlasovala účast této provincie na referendu o nezávislosti iráckého Kurdistánu, které se má konat 25. září.

Iráčtí Kurdové plánují hlasovat o nezávislosti ve své autonomní oblasti a v několika sporných regionech. O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozparcelovaly koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

Vláda v Bagdádu s referendem nesouhlasí a označila ho za protiústavní. Irácký zákonodárce Husajn Málikí oznámil, že guvernéra Kirkúku Nadžmiddína Karíma parlament zbavil funkce po konzultaci s premiérem Hajdarem Abádím. Podle jiného zákonodárce, Muhammada Karbúlího, guvernér Karím ohrožuje jednotu země a veřejný pořádek v Kirkúku.

Kurdští zákonodárci dnešní hlasování bojkotovali. Pro zbavení Karíma funkce se podle Málikího a Karbúlího vyslovilo 187 zákonodárců. Podle Karbúlího se guvernér proti rozhodnutí parlamentu může odvolat.

Guvernér Karím rozhodnutí parlamentu krátce nato v prohlášení odsoudil a označil ho za „neplatné“. Ve funkci hodlá zůstat.

V Kirkúku žijí Arabové, Kurdové, Turkmeni a křesťané. Za současných bojů proti radikálům z Islámského státu (IS) ji vybojovaly kurdské milice. Už v minulosti se mělo konat referendum o tom, zda se Kirkúk stane součástí iráckého Kurdistánu, ale dosud se nekonalo.

Proti kurdskému referendu se kromě Bagdádu staví i Ankara a Teherán; Turecko a Írán se obávají, že vývoj v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů na jejich území. K posunutí termínu referenda Kurdy vyzval i Washington, který se obává, že to ovlivní boj proti Islámskému státu, do nějž jsou kurdské milice zapojeny. Referendum naopak podpořil Izrael.

Irák má 28 milionů obyvatel a Kurdové z nich tvoří necelou pětinu. Autonomii získali po válce v Perském zálivu v 90. letech, kdy byla nad provinciemi obývanými Kurdy zřízena bezletová zóna.