Čerstvá laureátka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová dnes varovala evropské lídry před sblížením s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Ten podle ní není „hoden důvěry“. Evropská unie se nyní chystá pozastavit sankce, které uplatňuje proti Minsku.
„Každé čtyři roky přicházejí k moci noví evropští představitelé a myslí si, že vyřeší problém s Lukašenkem, aniž by věděli, že ten člověk není hoden důvěry,“ řekla běloruská spisovatelka na tiskové konferenci v Berlíně, uspořádané v předvečer prezidentských voleb v Bělorusku. „Je to sovětský člověk a nikdy se nezmění,“ zdůraznila v narážce na Lukašenkovo autoritářské vládnutí, trvající již 21 let.
Alexijevičová se již dříve vyjádřila, že se nedělních voleb s předem známým výsledkem nezúčastní. „K těmto volbám nepůjdu, vždyť víme, kdo vyhraje,“ řekla v Minsku. Nyní tuto myšlenku rozvedla: „Všichni (v Bělorusku) máme podezření, že pro Lukašenka nemá žádný význam, jak budeme hlasovat, protože důležití jsou ti, co hlasy spočítají. Žádné překvapení se tedy konat nebude.“
Lukašenko poblahopřál Alexijevičové k Nobelově ceně se zpožděním a o kritičce svého režimu prohlásil, že nic proti ní nemá, vždyť „je dobře, když člověk má svůj názor, někdy možná i opoziční“.
Všeobecně se očekává, že v neděli bude Lukašenko popáté zvolen do čela státu. Evropská unie se následně chystá na čtyři měsíce pozastavit sankce proti Minsku, aby tak ocenila srpnové propuštění politických vězňů a Lukašenkovu roli prostředníka v konfliktu na východě Ukrajiny. Rozhodnutí má podle diplomatů padnout v pondělí – podle toho, jak se Lukašenko bude tentokrát chovat. Před pěti lety totiž protesty proti svému zvolení tvrdě potlačil.
Ačkoliv je běloruský prezident vnímán jako nejbližší spojenec Moskvy, nedávno se ohradil proti plánům Ruska zřídit leteckou základnu v Bělorusku a dal najevo snahu normalizovat vztahy se Západem, aby snížil závislost na Moskvě. Podle spisovatelky je ale toto lavírování jen hra.
Ačkoliv vládce Běloruska osvobodil některé vězně, „měkká diktatura“ přetrvává, říká Lexijevičová. „Stalinská diktatura není jediný model diktatury. Je mnoho dalších variant,“ řekla autorka, která se obává, že tato situace v její vlasti a v Rusku „potrvá ještě dlouho“, protože splnění „naivních nadějí na demokracii“ nejprve vyžaduje, aby existovali svobodní občané.